Hrad Grabštejn na Liberecku cílí hlavně na děti. Přesto má malou návštěvnost
Není to tak dlouho, co v jeho komnatách rostly stromy a chyběla mu střecha. Dnes je ukázkou historie napříč staletími. Hradem Grabštejn na Liberecku se ozývá nejen hlasité srdce zvonu ve věži, ale také jemný hlas svaté Barbory. Ta provází návštěvníky při speciálních prohlídkách a bere je do třinácté komnaty hradu.
„Kaple svaté Barbory tu byla vytvořena v renesančním období,“ říká kastelánka Iva Bártová a ukazuje na obrázky pokryté stěny.
Tato kaple je v rámci celého Česka renesančním skvostem. Grabštejn ale nabízí zajímavostí více.
„Okolí, krajina, blízkost Německa a Polska, což je hodně specifické na rozdíl od „vnitrozemských objektů“. Rozhodně je s tím spojený krásný výhled z naší bergfritové,“ shrnuje kastelánka.
Na zvon na vrcholu věže si může zazvonit každý, jen musí dát pozor na uši – nejen svoje, ale i návštěvníků, stoupajících nahoru pod zvonem.
Hrad se mohl lidem otevřít až v 90. letech poté, co připadl památkové ochraně. Do té doby sloužil vojákům a byl zanedbaný.
„Místy nebyly střechy, někde stropy, někde ani zdi. Rostly tam vysoké břízy a vůbec to nevypadalo moc dobře,“ připomíná Iva Bártová.
K nově zrekonstruovaným komnatám patří i půda, kde je návštěvnické centrum plné her, hlavolamů, papírů s pastelkami a výstav.
„Na první pohled je jasné, že cílíme tak trošičku i na děti, ale přesto si myslím, že i dospělí si tady najdou něco, čím se mohou zabavit,“ dodává kastelánka Bártová.
Dalším důvodem nízké návštěvnosti může být i absence informační tabule.
