I v nehotovém stavu zásadně pomohly Berounu protipovodňové hráze

V Berouně sečetli povodňové škody. Výsledná suma, ve které jsou i škody způsobené přívalovými dešti, a to nejen na městském, ale i soukromém majetku, se vyšplhala na 60 milionů korun. Proti roku 2002 je to ale částka dramaticky nižší - a to hlavně díky výškově stavitelnému jezu, protipovodňovým záklopkám v kanalizaci a teprve v květnu rozestavěným protipovodňovým hrázím.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nedokončená protipovodňová zeď při povodni (na Litavce v Králově Dvoře na Berounsku)

Nedokončená protipovodňová zeď při povodni (na Litavce v Králově Dvoře na Berounsku) | Foto: Petr Kološ | Zdroj: Český rozhlas

Silnice, chodníky, mostky a cyklostezky - to jsou nejvíce zničená místa. Celková škoda v tomto směru přesáhla 37 milionů korun.

„Navzdory všemu jsme měli štěstí v neštěstí. Kéž by to bylo v blízkém období naposled. I když já jsem přesvědčená, že povodně byly a budou,“ konstatuje starostka Šárka Endrlová zvolená za Nezávislé Berouňáky.

Přehrát

00:00 / 00:00

O červnových povodních v Berouně natáčel redaktor Petr Kološ

„Naše povodňové škody určitě nejsou tak dramatické, jako to bylo v roce 2002, ani jako jsou v jiných lokalitách, ale nadšeni z nich nejsme, protože příjmová stránka rozpočtu má v kontextu času klesající tendence. Je to pro nás zásadní problém, škody jsou mnohamilionové,“ uvádí Endrlová.

Při nedávné červnové povodni sice nebyla ještě všechna budovaná protipovodňová opatření hotová, přesto v některých úsecích už pomohla.

„Městští policisté, kteří tu byli přítomni v roce 2002 do posledních minut, kdy už se brodili vodou na radnici a pak se evakuovali loďkou, říkají, že při 580 centimetrech tu už voda byla, protože začala šplouchat z rozbouřeného divokého náhonu na nábřeží a lítaly kanály,“ vzpomíná starostka.

Autobusové nádraží Beroun Závodí. Povodně 3. červen 2013 | Foto: Magdaléna Medková

Velká voda naštěstí rozestavěné protipovodňové hráze nijak významně nepoškodila.

„Potom se rozestavěla dlouhá protipovodňová hráz, ať už byla rozestavěna Litavka nebo Berounka. Tam ten efekt byl složitý právě kvůli tomu, že ještě nebyla nainstalována plovoucí čerpadla, která měla pomáhat vyčerpávat vodu zpoza hráze. Lidé si fixovali svoji vlastní povodeň za těmi valy. Díky přívalovým dešťům, podmáčeným zahradám a sklepům to zafungovalo obousměrně. To znamená, že normálně by jim ta voda asi odtékala do řeky při nějakých výškách, ale takhle se tam zastavovala o hráz," dodává Endrlová.

Práce na protipovodňové ochraně Berouna kolem Litavky i Berounky začaly v květnu a skončit by měly nejpozději na konci září.

Petr Kološ Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme