Inventury hradů a zámků často překvapí, vzácné předměty se tu ztrácí i znovu nachází
Pravidelná inventarizace na hradech a zámcích může po sezóně odhalit ztráty historických předmětů, ale na druhou stranu občas památkáři objeví i věci, o kterých předtím nevěděli. Asi nejvíce nových položek zaregistrovali na Buchlově i přesto, že tam inventura ještě neskončila.
„Při inventarizaci knihovního fondu se nám podařilo v depozitáři obrazů nalézt několik složek s tiskovinami a listinami, které obsahovaly zápisky patrně botanického nebo lékařského charakteru, doktora Bedřicha Berchtolda,“ říká památkářka Lucie Pešlová, která inventuru na Buchlově provádí.
Zápisky botanika a cestovatele Bedřicha Berchtolda, bratra jednoho z majitelů hradu, jsou asi nejcennějším nálezem v rámci letošní kontroly. Našla se ale i spousta drobnějších předmětů.
„Svaté obrázky, rukopisné modlitby, tiskoviny, vzorníky pro vyšívání. Potom materiály osobní povahy, například fotografie,“ dodává Pešlová.
Při inventurách na hradech a zámcích lze často najít i stovky let zapomenuté unikáty
Objevené předměty dostanou číslo a stanou se nedílnou součástí buchlovského mobiliáře. Na hradě je nyní asi 13 tisíc položek.
Na zámku v Lysicích ale musí zkontrolovat ještě třikrát tolik, říká šéf památkářů pro moravské hrady a zámky Jan Slezák.
„Stává se, že se při inventuře najdou věci, které jsou pro nás dneska velmi zajímavé, jako například kresby dětí. Musíme si představit, že inventární jednotkou je i třeba zvlášť hrníček nebo konvička a zvlášť víčko na tu konvičku.“
Inventury odhalí vzácné kusy i náhodou. Příkladem je kroměřížský Arcibiskupský zámek.
„Na zámku v Kroměříži se našly mědirytiny map olomouckého arcibiskupství. Ty byly schované za skříní. Zřejmě asi je tam někdo schoval, aby se neztratily, a dokud se ta skříň neodstaví, tak se prostě nenajdou,“ vypráví Jan Slezák.
Kuriózní a úsměvné situace se občas objeví i při inventurách. Na jednu, týkající se zámku v Buchlovicích, zavzpomínala památkářka Lucie Pešlová. Do rukou se jí dostal předmět vypadající a popsaný jako klec na ptáky.
„Ale při podrobnějším studiu potom zjistíme, že se jedná o součást nábytku, který pochází z francouzské Provence, kde byl velmi typický v devatenáctém století a nebyla to klec na ptáky, ale chlebovnice určená na ukládání potravin.“
Inventury jsou na státních hradech a zámcích pravidelnou záležitostí, liší se ale intervalem. Vše závisí na počtu inventárních položek, tam kde jich mají do tisíce, procházejí kontrolou každoročně, s položkami do 10 tisíc je inventura jednou za tři roky a nad 10 tisíc vždy po pěti letech.