Inženýr tesařem. Kvůli nedostatku práce v oboru nastupují vysokoškoláci na učiliště
Mají vysokou školu, přesto jim nezbude, než se vrátit do školních lavic mezi 15leté učně. Čerství vysokoškoláci stále častěji ve svém oboru neseženou uplatnění, nebo s prací nejsou spokojeni. A protože nechtějí skončit na úřadech práce, řeší to někdy i hodně netradičně.
„Já jsem studoval obor všeobecné zemědělství. To byla jak rostlinná, tak i živočišná výroba,“ říká Adam Friedrischek. S bakalářským titulem se rozhodl znovu studovat. Na Střední škole řemeslné v Jaroměři nastoupil na tříletý obor tesař.
Zatímco jemu bylo v té chvíli třiadvacet let, jeho spolužákům patnáct. „Je to velký rozdíl, ze začátku to byl trochu problém, ale nakonec jsem si zvyknul.“
Adam přitom ani po třech letech strávených na učilišti svého rozhodnutí nelituje. Právě naopak. „Spíš si myslím, že mi to pomohlo, protože jsem se na vědomosti, které jsem tu získal, díval jinak než moji spolužáci.“
Na Střední škole řemeslné v Jaroměři natáčel Václav Plecháček. Hostem Ranního interview Radiožurnálu pak byl ekonom Daniel Münich z Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky
Jiný přístup ke studiu potvrzuje i mistr odborného výcviku Ladislav Kubias. Podle něj je Adam pro ostatní vzorem. „Vidí, že s nimi dělá, je skromný, nevytahuje se. Je to takový tahoun třídy.“
V Jaroměři přitom takové případy nejsou výjimkou. Právě teď tady studují i dva žáci s maturitou a loni učební obor dokončil také jeden inženýr. Jak vysvětluje ředitelka Jitka Kočišová, takoví studenti nechodí do školy stejně jako ostatní.
„Chodí pouze na ty předměty, které potřebují pro výuční list. Předměty jako český jazyk, matematika, angličtina a podobně, to mají uznáno, na to chodit nemusí.“
V Jaroměři dokonce mohli mít v letošním prvním ročníku šestatřicetiletého inženýra. Ten ale byl v takové životní situaci, že své studium podmiňoval polovičním úvazkem na úklid, a protože mu ho škola nemohla poskytnout, nakonec do ní nenastoupil.
Záleží na vzdělání i lokalitě
„Je rozšířená myšlenka, že největší problém mají humanitní a ekonomické obory, ale když se podíváte na míru nezaměstnanosti čerstvých absolventů, tak zjistíte, že je víceméně podobná ve všech oborech kromě uměleckých, kde je výrazně vyšší než ve všech ostatních,“ vysvětluje ekonom Daniel Münich z Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky.
„Takže já bych spíš řekl, že závisí hodně na škole, kterou daný člověk vystudoval, a možná kde bydlí, protože může vystudovat i dobrou školu, ale když bydlí v místě, kde zrovna to jeho vzdělání není poptáváno, tak má smůlu jako někdo jiný,“ dodává.
