Jedličkův ústav dává tělesně i mentálně postiženým dětem naději. Už 100 let

Dnes je to přesně sto let od chvíle, kdy na pražském Vyšehradě vznikl Jedličkův ústav. Založil ho pražský chirurg Rudolf Jedlička. Zařízení dodnes pečuje o tělesně postižené děti a poskytuje jim nejen rehabilitační péči, ale i vzdělání.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Pičman popsal, jak fungují dílny v Jedličkově ústavu

Jan Pičman popsal, jak fungují dílny v Jedličkově ústavu | Foto: Šárka Ševčíková | Zdroj: Český rozhlas

Rudolf Jedlička založil první český ústav pro postižené děti v dubnu 1913 na Vyšehradě, ve své době šlo o revoluční zařízení. Odlišovalo se hlavně důrazem na rehabilitaci lidí s postižením, jejich další vzdělávání a zapojení do praktického života.

„Oni se totiž většinou do té své situace narodili, jejich zdravotní trampoty se táhnout odmala. Už odmalička cítí kolem sebe víc podpory, shovívavosti i odpouštění nebo různých ohledů, které mohou, ale nemusí být namístě,“ říká současný ředitel ústavu Jan Pičman.

Děti s tělesným postižením tu po základní škole mohou pokračovat třeba na gymnáziu nebo obchodní akademii. V posledních desetiletích Jedličkův ústav přijímá i mentálně handicapované děti, které se mohou pokusit vystudovat buď standardní základní školu, nebo jim je k dispozici i praktická škola základní i střední.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jedličkův ústav pro fyzicky i mentálně postižené děti slaví 100. let od svého vzniku

„Aby z lidí, kteří byli odkázáni na různé sociální dávky a pomoc, z nich v tomhle zařízení udělali lidi, kteří zase dokážou pracovat a dokonce dokážou platit daně,“ dodává ředitel Jan Pičman.

Dohromady ústav navštěvuje zhruba 200 dětí po dětské mozkové obrně nebo úrazech. K dispozici mají rehabilitační péči i ubytování.

„Tady je příjemné, že třídy jsou daleko menší, je tady čtyři až deset žáků, takže vztah žák – učitel je bližší. Prostředí je tu komornější, rodinnější, vzájemně se známe,“ popisuje učitel společenských věd, dějepisu a zeměpisu Radek Musílek.

„I proto, že já sám jsem na vozíku, a studenti, kteří se třeba věnují sportu, potkáváme se i na mimoškolních aktivitách – což dělá vztahy ještě víc neformálními.“

Asi nejvýraznějším bodem letošních 100. narozenin Jedličkova ústavu bude velká výstava v Centru moderního umění DOX.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme