Jihlavský azylový dům pro ženy má skoro třikrát víc žádostí, než může uspokojit

Azylový dům pro matky s dětmi v Jihlavě má dlouhodobě třikrát více žádostí, než může uspokojit. Blýská se ale na lepší časy. Snad už do konce roku by mělo přibýt až pět nových bytových jednotek.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Azylový dům Rybka ve Studené

Azylový dům Rybka ve Studené | Foto: Lucie Suchánková Hochmanová | Zdroj: Český rozhlas

V jihlavském azylovém domě bydlí i maminka Míša. Spadá do typické skupiny žen, které tam hledají zázemí a nový start.

„Nefungující manžel, domácí násilí, drogy. Od toho všeho jsem utekla. Chtěla jsem začít znova, opravdu to nefungovalo,“ říká Míša, která bydlí v jihlavském azylovém domě tři měsíce s pětiletým synem. Další syn, který žije u otce, dojíždí o víkendech a prázdninách.

„Je to tady perfektní. Dlouho jsem se vyhýbala tomu sem jít. Myslela jsem, že azylák je poslední štace. Přitom je to perfektní start,“ pochvaluje si Míša, která patřila mezi ty šťastnější. Na vyslyšení žádosti o ubytování dlouho nečekala, zrovna se uvolnil byt. I když je z Třebíče, chtěla do Jihlavy.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Míšou, která v jihlavském azylovém domě nalezla zázemí pro nový start, natáčela Olga Štrejbarová

„Jednou týdně máme komunitu, kdy se sejdeme všichni společně i s pracovníky a bavíme se o tom, kdo má schůzky, úklid. Jednou za týden je pracovní činnost. Vaření, natírání laviček,“ popisuje Míša.

Maminka tří chlapců, z nichž jeden je skoro plnoletý a druhý bývá většinu času u otce, má právě teď příjem pouze z brigád. Práci nemá. Ke splnění svého přání ji ale nutně potřebuje.

„Mám dluhy, exekuce. Chtěla bych pracovat na osobním bankrotu. Ale na to musí mít člověk zaměstnání,“ vysvětluje Míša.

Nemá ale jistotu, co s ní bude dál. Pobýt v azylovém domě může jen půl roku. Jelikož v krajském městě Vysočiny chybí nízkonákladové sociální bydlení, z azylového domu odcházejí klientky většinou do ubytoven.

„Ubytovnu bych nechala jako krajní řešení. Mám to do 1. ledna, tak jsem si slíbila, že bych chtěla koncem listopadu odejít do bytu. Garsonku nebo 1+1,“ uzavírá Míša.

Olga Štrejbarová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme