Církve sepisují majetek, který chtějí od státu vrátit. Jde o pozemky, rybníky a budovy zabavené po roce 1948. Svůj nárok na majetek ale musejí s pomocí pozemkových knih prokázat. Klášter v Želivě na Pelhřimovsku by měl dostat pole, lesy i hospodářské budovy.

1:00 18. března 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle jedné z knih vydané v roce 1950 náleželo premonstrátskému klášteru v Želivě 2761 hektarů půdy a mimo jiné devět hospodářských dvorů.

„Dvory jsou třeba jednak prodané, některé teda ne. Je to ale v zoufalém stavu, samozřejmě. Je to vybydlené, někde polorozbořené,“ říká u dvora Temechov kousek nad Želivem provizor kláštera Jáchym Šimek.

Přes bránu se zašlým letopočtem a dírami ve vratech jsou vidět značně zchátralé budovy někdejšího hospodářského objektu. Klášter eviduje celkem asi 1700 majetkových položek. Některé jsou ale sporné, proto musí nastoupit právníci.

Želivský klášter měl pole a lesy. Pole chce pronajmout místnímu zemědělskému podniku, který je úspěšný. V lesích chtějí standardně hospodařit sami.

„Máme dostat asi 1700 hektarů lesa. To si chceme najímat na těžbu, výsadbu i udržování,“ plánuje Šimek.

Klášteru mimo to patřily také pily, mlýny, škrobárna, cihelna a lihovar.

Milan Kopecký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít