Klokánky nemají kvůli novele zákona na výplaty zaměstnanců

Teprve v polovině dubna dostali zaměstnanci brněnského Klokánku výplaty za leden. Zařízení, které pečuje o týrané a zanedbané děti, totiž od letošního roku dostává státní příspěvek na provoz s velkým zpožděním. Stejné potíže s financováním mají i ostatní Klokánky v republice. Fond ohrožených dětí, který tuto síť služeb spravuje, má navíc letos od státu o třetinu méně peněz než loni. To všechno kvůli novele zákona o sociálně právní ochraně dětí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek v Brně-Líšni | Foto: Alena Podlucká

„Poslední výplatu jsem dostala za leden, a jelikož bydlím v podnájmu, tak jsem si musela domluvit odložení nájmu o tři měsíce, což bude potom taky problém to splatit naráz. A taky mám dvě děti, které mají svoje potřeby,“ popisuje matka samoživitelka Ilona Kováčová.

Je jednou z tet, které se o děti v brněnském Klokánku starají. Paradoxně teď sama potřebuje pomoc.

„Musela jsem si půjčit po rodině a zřídit si kontokorent na účtu. Nicméně tady ta práce je pro mě poslání, moc mě to baví, a kdyby to šlo, klidně bych to dělala zadarmo, ale doba je taková, že to samozřejmě nejde.“

Stejné potíže mají i ostatní zaměstnanci brněnského Klokánku. Přesto z něj zatím nikdo neodešel, říká jeho vedoucí Lenka Malhotská.

Přehrát

00:00 / 00:00

Problematickou situaci sítě Klokánků shrnuje reportérka Vlasta Gajdošíková

„Ty tety, které byly ve velké krizi, dostaly z centrály nějakou zálohu, ale tím zase je úbytek peněz na provoz Klokánku - tudíž nás to postihuje úplně celkově.“

Důvodem zpožďování výplat je to, že státní příspěvek na ně od ledna nově rozdělují kraje, zatímco dříve to dělal pro celou republiku pražský magistrát. A kraje prý nedostaly potřebné podklady pro výplatu příspěvků včas. Podle Miroslava Macely z ministerstva práce a sociálních věcí byly pro převod agendy na kraje dva důvody:

„Za prvé, ten státní příspěvek se během několika málo let ztrojnásobil, takže už bylo neúnosné, aby se to administrovalo z jednoho místa. Druhý důvod je zvýšení transparentnosti toku těchto finančních prostředků.“

Musí se čekat na rozhodnutí soudu

Kromě toho, že peníze chodí pozdě, je jich také míň. Nově totiž musí být každé stěhování dítěte mezi jednotlivými zařízeními doloženo soudním rozhodnutím, vysvětluje Lenka Malhotská.

„Některé děti přesuneme z toho důvodu, že třeba tady nemáme místo, nebo aby mohli být sourozenci u sebe. Nejde to vždycky úplně ze dne na den a teď, když budeme muset čekat na rozhodnutí soudu, už to vůbec nepůjde. A na děti teď nepobíráme vůbec žádné peníze. Vloni jsme na ně pobírali, ale letos platí novela, že pokud to přesunutí dětí není doloženo rozsudkem, peníze na ně nedostáváme. A to se týká třeba 50 dětí, což dělá milion.“

Peníze (ilustrační foto) | Foto: Ladislav Bába

To se ale podle Miroslava Macely dá snadno vyřešit.

„Každý případ posuzujeme individuálně a tam, kde budou učiněny určité kroky k nápravě, příspěvek vyplatíme, a to dokonce i zpětně.“

Státní příspěvky se ale snížily i proto, že se zkrátila lhůta, po kterou stát neproplácí dotace na děti, které si rodiče vezmou domů na víkend nebo na prázdniny. Proto chce ministerstvo od nového roku vyjít Klokánkům vstříc tak, že by se příspěvky krátily až po dvou týdnech, kdy tam dítě není.

Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme