Konstantinovy Lázně úspěšně léčí i pacienty s nemocným pohybovým aparátem

Konstantinovy Lázně, zaměřené hlavně na choroby oběhového systému, začaly letos nově léčit také onemocnění pohybového aparátu a nervového systému. Rozšíření péče umožnila nová indikační vyhláška ministerstva zdravotnictví, která vzala v potaz to, že přírodní minerální uhličitá voda je prospěšná nejen pacientům s problémy srdce a cév.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bazén s termální vodou v Městských lázních

Bazén s termální vodou v Městských lázních | Foto: Gabriela Hauptvogelová | Zdroj: Český rozhlas

Konstantinovy Lázně jsou jediné lázně v Plzeňském kraji. Od ostatních lázeňských zařízení se liší tím, že léčí většinu pacientů v takzvané časné fázi. Lidé tam tedy převážně přicházejí rovnou z nemocničního lůžka.

„Bereme pacienty po implantacích umělých kloubních náhrad, po operacích na páteři koncem prvního nebo v průběhu druhého týdne po operaci,“ říká primář Stanislav Zajíček, ředitel léčebného úseku v lázních a také vedoucí lékař oddělení pohybové rehabilitace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do Konstantinových Lázní se vypravila redaktorka Jana Kosová

Pacienti s chorobami oběhového systému zase přicházejí hlavně po bypassu nebo po výkonech na srdečních chlopních. Důkladná rehabilitace tedy začíná v nejkratší možné době.

„V Plzeňském kraji je to jediný typ takové komplexní rehabilitace. Vůbec Plzeňský kraj je možná jediný mezi kraji, kde se zároveň operuje jak kardiologie, tak ortopedie, ať už je to ve fakultní nemocnici nebo ortopedické operace se dělají v nemocnicích krajských, a v dosahu 30–70 kilometrů je i takovéto komplexní rehabilitační zařízení,“ upozorňuje ředitel lázní Petr Kroupa.

Velkou výhodou je také lázeňská atmosféra. „Celá řada lidí nemá moc ráda nemocniční prostředí. Slýcháme velmi často, že se u nás cítí jako by víc doma. Je to takové rodinnější. Nehledě na to, že naše lázně jsou zasazeny v opravdu krásném lesoparku. Samozřejmě pacienti po takových výkonech nemohou dělat nějaké túry, ale druhý třetí týden, když jsou u nás, tak se podívají i lehce po okolí, respektive do toho parčíku. A i to na ně samozřejmě působí blahodárně,“ vysvětluje Zajíček.

Asi 220 pacientů denně

Psychická pohoda pacientů prý příznivě ovlivňuje léčbu. Statistiku si v lázních sice nevedou, výsledky jsou ovšem podle primáře více než uspokojivé.

„Když vidíte pacienta, který je k vám převezen a má výrazně omezenou hybnost operovaného kloubu a má problém se dostat na jídlo, odjíždí a je naprosto soběstačný, tak je to velmi příjemný pocit. Někteří pacienti se nevyhnou komplikacím. Je jich minimum, zaplať pánbůh, ale jsou také komplikace, tak to samozřejmě dojem z úspěšnosti někdy trošku kazí, ale tomu se nevyhneme ani my v lázních, ani v nemocnici,“ dodává.

Takzvaným překladovým pacientům, tedy těm, co přicházejí do lázní rovnou z nemocnice, hradí ubytování, stravu i léčbu zdravotní pojišťovna. Pacient sám platí jen povinný regulační poplatek.

„Máme za sebou několik set pacientů, kteří se u nás v letošním roce léčili. Počet pacientů se u nás pohybuje průměrně okolo 220 denně,“ přibližuje ředitel Kroupa. Polovina z nich se léčí s pohybovým a nervovým systémem, zbytek s kardiovaskulárními chorobami.

Jana Kosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme