Kravaře na Českolipsku vítaly jaro. Vísecká rychta ožila velikonočními tradicemi

Vítat jaro na Víseckou rychtu v Kravařích na Českolipsku přišlo v sobotu skoro dvě stě malých i velkých návštěvníků. Společně pak oživili staročeské tradice typické pro přelom zimy a jara.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vítání jara na Vísecké rychtě (Kravaře na Českolipsku) | Foto: Tomáš Mařas

„Už jsme tady jednou byli, myslím předloni, a tahle velikonoční tradice je moc hezká. Jdeme to ukázat našim vnoučátkům," říká jedna z návštěvnic.

V prostorách staré roubené chalupy se stálou expozicí lidového bydlení v severních Čechách si mohli lidé vyzkoušet vyrobit třeba tradiční velikonoční pečivo. Jako první toho využily děti, které vítaly jaro tvorbou například Jidášků.

„Peklo se na Zelený čtvrtek a dělaly se z něj provazy, různé motanice. A to proto, aby se symbolizoval provaz zrádce Jidáše. Odtud i název Jidášky,“ vysvětlila Magdalena Pujmanová, která předváděla výrobu dnes už klasické velikonoční dobroty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Vísecké rychtě v Kravařích na Českolipsku natáčel Tomáš Mařas

Návštěvníci si během dne mohli vyzkoušet třeba i to, jak se vyrábí kraslice. Svůj um vyrábět typické české velikonoční ozdoby předváděla Holanďanka s typickým českým jménem Růžena Perlmanová. Cesta ke zdobení kraslic nebyla složitá.

„Když jsem byla mladá, moje babička mi dala kraslice. Ale byly tak zajímavý a jsem myslela: budu ozdobit sama," vysvětluje Růžena.

Děti z kravařské základní školy připravily představení o postních nedělích. Tím pozvaly návštěvníky k vynesení smrtky. Něco o historii tohoto zvyku prozradila vedoucí Vísecké rychty Jitka Cidlinová.

„Vynášení smrtky je strašně starý zvyk. Ten zvyk církvi vadil a neustále se dokola a dokola zakazoval, ale vlastně se udržel až do dneška. Je to pravděpodobně předkřesťanský zvyk, kterým jde o to rozloučit se nebo v podstatě vyhnat zimu a přivítat jaro," vysvětluje Jitka Cidlinová.

Smrtku pak děti nesly v čele průvodu. Vzápětí ji hodily do potoka. Její místo pak nahradilo nazdobené líto.

Vítání jara na Vísecké rychtě (Kravaře na Českolipsku) | Foto: Tomáš Mařas

„Líto, nebo lítečko, nebo májíček: to je krajově různě nazývaný zvyk. Je to v podstatě ratolest nebo mladý stromeček- borovička, smrček -, který symbolizuje nastávající a přicházející léto nebo jaro,“ popisuje zvyk Jitka Cidlinová a pokračuje:

„Smrtka se vynáší na Smrtnou neděli. Na květnou neděli, nebo případně na tu Smrtnou se zpátky do vsi nosilo to líto."

Letošní velikonoční jarmark na Vísecké rychtě v Kravařích skončil odpoledne hudebním vystoupením v kostele.

Na Českolipsku budou oslavy Velikonoc pokračovat i příští týden. Na Vodním hradě Lipý v České Lípě se na Bílou sobotu budou hrát už tradiční pašijové hry.

Marína Dvořáková, Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme