Krnov likviduje škody po večerní bouři, podle místních řádilo tornádo
Desítky domů bez střech, poškozená auta, zničený les. To je obrázek části Krnova, který včera v podvečer zpustošil přírodní živel. Vyžádal si i deset naštěstí jen lehčích zranění. Místní míní, že to, co se prohnalo městem a poničilo několik kilometrů dlouhý pás města, bylo tornádo. Potvrzují to i odborníci z tamního letiště.
Tornádo prý mělo asi sedmimetrovou šířku. Podobnou podívanou místní nepamatují. „To nebylo vidět na pět metrů. Byl to moment. Prostě se to točilo a stromy létaly vzduchem,“ popisují.
Vítr měl takovou sílu, že odnesl několik střech i o tři ulice dál od zbytku domu. „Můžu potvrdit, že přes čtyři desítky domů jsou nějakým způsobem poškozeny, přišly o střechu větrem nebo na ně spadly stromy,“ potvrdila Radiožurnálu starostka Krnova Alena Krušinová.
Krnov se vzpamatovává z večerní bouře, situaci na místě zjišťovala redaktorka Iva Havlíčková. Mluvili jsme i se starostkou Krnova Alenou Krušinovou.
Hasiči v Krnově pracovali celou noc. Na místě jich zasahovalo asi 120 a další desítky policistů. Poškozené domy provizorně zakryli plachtami.
„Chci poděkovat ostravským hasičům anebo panu Vlčkovi, který nám všechno zajistil. Opravdu velice operativně přivezli plachty, o které byl největší zájem mezi občany,“ řekla starostka s tím, že kolem páté ráno byly všechny střechy přikryté.
Kvůli poničenému elektrickému vedení zůstala řada domácností bez proudu. Energetici proto od rána pracují na obnovení dodávek elektřiny. „Dnes je naše priorita zprovoznit osvětlení a zprovoznit dodávku proudu,“ potvrdila Krušinová.
Následky budou obyvatelé Krnova, zejména části Kostelec, likvidovat ještě dlouho. „Je to prostě spoušť, hlavní bude sehnat pokrývače,“ říká pan Miroslav, jehož dům má místo střechy zelenou plachtu.
Jeho sousedka Helena Zimková ukazuje na rozbitá okna, poničenou střechu a utrhané okapy. V osudnou chvíli u ní byli na návštěvě její malí vnuci. „Jednoho z nich trefilo sklo do hlavy, tak byl i na sešití,“ popisuje.
Celkem se lékaři postarali o deset zraněných. Šlo většinou o lehčí poranění, jako například tržné rány.
Ráno se kvůli řádění živlu sešel v Krnově krizový štáb. „V tuto chvíli by už měli být na místě sociální pracovníci, kteří obcházejí jednotlivé rodiny a nabízejí pomoc. Vytipovali jsme firmy, pokud by někdo měl zájem o pokrývače či sklenáře,“ přiblížila po jednání krnovská starostka.
Město podle ní také zajišťuje kontejnery na odpad. „Technické služby jich mají připravených přes deset. Jsme domluveni s úřadem práce, který připraví peníze, aby mohla být občanům co nejdřív vyplacena pomoc,“ dodala Alena Krušinová.
Meteorologové budou nyní na místě zkoumat, zda se skutečně jednalo o tornádo. Meteorolog Stanislav Racko Radiožurnálu popsal, jak tornádo vzniká. „Tornádo vzniká v důsledku velké instability vzduchu, to znamená instabilního rozvrstvení, kde se vytváří silné bouřky, většinou jsou to takzvané supercely,“ uvedl.
V Česku tornádo běžné není. Řádilo například 21. června 2011 nad krajem Pardubic. Tam strhlo střechu tovární haly. Velkým štěstím bylo, že z ní všichni lidé dokázali včas utéct, a tak se nikomu nic nestalo.
