Kulturní dům v Červeném Hrádku, který proslavil Milouš Jakeš, získá nové využití
Kulturní dům v Červeném Hrádku u Plzně se dostal do povědomí hlavně v roce 1989. V červenci v něm vystoupil generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš. Ve svém legendárním projevu tehdy mimo jiné kritizoval umělce podepsané pod peticí Několik vět, která žádala společenské změny. V chátrajícím objektu by se v budoucnu mohli potkávat předškoláci a senioři.
„No tak řekněme paní Zagorová. Je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další. Ne 600 tisíc, milion, dva miliony korun berou – Jandové a jiní, každý rok. Ti náhodou neprotestovali. Ale mnozí z těch, kteří se takhle dobře mají, protestovali,“ znělo v červenci roku 1989 sálem kulturního domu v Červeném Hrádku.
Poslední roky kulturní sál postavený kdysi v akci "Z" chátrá. Svitla ale naděje na jeho další využití. Usiluje o něj město Plzeň.
O plány s kulturním domem v Červeném Hrádku u Plzně se zajímal redaktor Lukáš Milota
„Sál patří státu, ale využívá ho zemědělské družstvo Červený Hrádek, které má na celý objekt takzvanou zákonnou výpůjčku,“ vysvětluje Linda Hejlová z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Sál je plný krabic, všude vládne nepořádek, místnost vypadá jako skladiště. Po roce 1989 se tu podle Hejlové vystřídaly tři noční kluby.
„Nyní se připravuje bezúplatný převod sálové části kulturního domu na statutární město Plzeň, a to by ho potom mělo svěřit do správy městskému obvodu Plzeň 4,“ objasňuje.
Školka a stacionář pro seniory
Radnice obvodu Plzeň 4 má s objektem velké plány. Jak potvrzuje starosta Michal Chalupný (ČSSD), chtěli by tam zřídit školku a denní stacionář pro seniory.
„Rodina tam ráno přiveze babičku a vnoučka. Vnouček jde do spodního patra, kde se o něj starají paní učitelky, babička jde nahoru do stacionáře, a když má chuť, sejde dolů, kde si může hrát s dětmi, samozřejmě nejenom s tím svým vnoučkem,“ přibližuje starosta a pokračuje:
„Děti se naučí vztahu ke starší generaci a ti senioři zase mají nějakou náplň života. No a večer přijede rodina a oba dva si zase odveze.“
Vzpomínka na Jakešův projev by ale i v opraveném objektu měla podle starosty Chalupného zůstat.
„Uvažujeme, že bychom u vchodu umístili takovou tu mluvící desku, to znamená, že když by se dotyčný dotkl desky, tak by se ozval projev. A vedle by samozřejmě byla nějaká deska, která by to vysvětlovala, že i humorem lze vyhrát demokracii,“ dodává starosta.
