Květem vlčího máku si připomínáme Den válečných veteránů
11. listopad je věnovaný památce válečných veteránů. Slaví se už od konce 1. světové války. V České republice žije ještě 1200 veteránů, kteří zažili 2. světovou válku. Den válečných veteránů se připomínáme květem vlčího máku.
Na své spolubojovníky z Anglie vzpomíná v Třeboni 96letý Ján Bačík. „Kdykoli jsem jen do Prahy, vždycky jsem dal kytičku na hrob kamarádům v Resslově ulici. Gabčík mě učil výcvik,“ vzpomíná Ján Bačík.
Letos poprvé Bačík se do Prahy nevydal. Nedovolil mu to zdravotní stav. Žije v Třeboni v domově pro seniory. V kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze v roce 1942 zemřeli jeho spolubojovníci z Anglie, výsadkáři, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nechybělo mnoho a Ján Bačík tam tehdy mohl být s nimi. Do ilegálního odboje vstoupil hned na začátku války, poblíž svého rodiště u Liptovského Mikoláše.
„Já jsem převáděl naše kluky do Polska, protože po 15. lednu se tam spousta našich kluků potřebovala dostat. Já jsem se jich neptal, jak se jmenují, a to z toho důvodu, kdyby mě náhodou chytli, abych nemohl prozradit jméno, protože doma by perzekuovali jejich rodinu,“ popisuje válečný veterán.
Nakonec sám utekl, sloužil u francouzské cizinecké legie v severní Africe a přátelil se s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem. V Anglii pak absolvoval výcvik obávaných britských Commandos, pak trénoval právě s československými parašutisty.
„Při zdokonalovacím výcviku jsem přistál na stromě. Ono se to stane. Větev byla náhodou nějaká suchá, já jsem spadl a byl jsem 26 neděl v nemocnici,“ popisuje Bačík. Místo něj odletěl s výsadkem pozdější zrádce Karel Čurda.
Ján Bačík se koncem války zúčastnil ještě bojů u Dankerque jako tankista. Po válce pracoval jako kriminalista.
