Lesáci na Přerovsku řeší téměř každý den krádeže dřeva. Zloději kácejí i vzrosté stromy

Z lesů na Přerovsku v topné sezóně mizí dřevo. Zloději si vybírají nejen drobné větve, ale kácejí i vzrostlé stromy. Bez povšimnutí nezůstávají ani skládky vytěženého dřeva. Příkladem je Školní polesí ve Valšovicích, kde ročně těží kolem dvou tisíců kubíků dřeva. Krádeže v tomto ročním období lesáci řeší téměř každý den.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

dřevo | Foto: Olga Štrejbarová

Masivní těžba v okolí Valšovic probíhá i v tomto ročním období, na pořezané stromy na skládkách tady narazíte hned na několika místech. Zloděje ale nezastaví ani závory, ani prohloubené příkopy na přístupových cestách. Většina problémů se soustředí v okolí chatových oblastí.

„Někdo přijede s vozíčkem, nařeže na skládce, odcizí. To se stává. Myslíme, si, že i chataři se trochu předzásobí u těch svých chatek. Pokud ho nechytíme přímo za ruku na místě, nemáme šanci ho odhalit. Existuje spousta různých výmluv, které bych nerad ventiloval, protože bych radil, jak se z toho dostat,“ potvrzuje vedoucí polesí Jakub Zapletal.

Přehrát

00:00 / 00:00

O krádežích dříví natáčela redaktorka Jana Zemková

Škody nebývají velké a tak jde většinou jen o přestupky. Jenže jich jsou stovky. Dopadnout pachatele se většinou nepodaří. Zloději berou dřevo ze skládek, nebo si strom uříznou sami:

„Když ti lidé jdou do lesa a sem tam uříznou v mladých prořezávkách nějaké kusy, tak si sami před sebou tuto činnost obhajují, že to téměř není žádná krádež, protože lesníci by to stejně vyřezali. Druhý případ je horší, kdy jsou schopni pořezat dříví, které je vytahané, přiblížené na skládkách a nachystané k expedici. Toto dříví už je evidované k výrobě, pak chybí na skladových uzávěrkách a lesník se s tím musí nějak vypořádat,“ vysvětluje Zapletal.

Na druhé straně existuje způsob, jak si dřevo pořídit za minimální náklady, říká se tomu samovýroba. Praktikuje ji už pár let Igor Šomsklý. Dřevem topí v krbu. Za prostorový metr platí od padesáti do dvou set korun.

Těžba dřeva (ilustr. obr.) | Foto: Radana Schaeferová

„My se zásobíme palivovým dřívím, které si v lese děláme sami. Jen se domluvíme s lesním správcem. Trvá mi to víkend. Máme to jen na příležitostné topení, když je přechodná doba nebo si v zimě přitápíme, když jsou velké mrazy. Ušetříme s tím poměrně dost peněz. Beru to jako tak, že si ve volnu udělám radost. Dva dny strávím v lese, mám příležitost se trochu fyzicky spravit, protože mám sedavé zaměstnání. Nemám to jako přítěž nebo nutnost,“ chválí si činnost Šomsklý.

Zákon také dovoluje takzvaný samosběr, klestí do průměru sedmi centimetrů si z lesa můžete odnést bez povolení a nezaplatíte ani korunu.

Jana Zemková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme