Lidé by měli více přemýšlet o tom, kde a v jakém domě budou bydlet, říkají odborníci
Když si lidé v minulých staletích stavěli domy blízko řek, počítali s tím, že by se voda mohla vylévat z břehů. Budovali si vysoké sklepy, které chránily obytné prostory. Moderním stavbám takové podsklepení ale mnohdy chybí. Velká voda tak zanáší pokoje bahnem. Podle odborníků se záplavy v dalších letech mohou opakovat a lidé by tak měli více přemýšlet o tom, kde a v jakém domě budou bydlet.
„Teď jsme v kuchyni, která tak nevypadá. Tohle je obývací pokoj, prkennou podlahu musíme dát pryč, protože se to samozřejmě všechno zkroutilo,“ říká Jan Králík z pražské Hostivaře, který má rodinný domek jen pár metrů od Botiče.
Tenhle malý potok rodině vyplavil kompletně zahradu a přízemí. Dům nápor vody vydržel. Ne všechny rodiny ale měly takové štěstí. Velká voda vzala střechu nad hlavou hlavně lidem na Mělnicku.
„Domy na Mělnicku, které jsou starší víc než sto let, v podstatě nemají žádné základy. Obvodové stěny jsou z nepálené hlíny a cihel, takže když přijde povodeň nebo záplava, tak ty cihly nabobtnají a dům se de facto zřítí," říká statik a vedoucí Experimentálního centra ČVUT Petr Konvalinka.
Modernější domy pak silnému proudu mohly odolat snadněji, protože mají betonové základy. Jenže jim zpravidla chybí sklepy, které chrání pokoje.
Dneska, protože se stavebníci snaží ušetřit peníze, domy nepodsklepují. Pokud by byl dům podsklepený, tak je tam nějaká akumulační schopnost té vody,“ vysvětluje Konvalinka.
Podle statika předci více přemýšleli, jak domy stavět. A to hlavně, když bydleli u větších řek. Domy stály na kamenných klenbách a chránily tak obytné prostory. Stoprocentní obrana před velkou vodou ale podle odborníků neexistuje.
Mosty a silnice se už staví jinak
Podle Františka Lehovce ze stavební fakulty ČVUT se už ale konstruktéři poučili z minulosti například při stavbě mostů a silnic. Mimoúrovňová křižovatka a nejdelší most u Lahovic nedaleko Prahy se už budoval s předpokladem, že přijde stoletá voda.
„Když se díváte na letecké snímky, to je myslím přesný obrázek toho, že se respekt k stoleté vodě uplatnil. Celý tento komplex zůstal nedotčen,“ říká Lehovec.
Velkou zkouškou pro dopravní komunikace byla povodeň před jedenácti lety. Od té doby se prý změnila také pravidla při výstavbě komunikací.
„Takzvané hladiny stoleté vody se určují jednotně, určuje je Český hydrometeorologický ústav, a to na základě modelu. Jsou permanentně a kontinuálně zlepšovány. Projektanti ho respektují a obracejí se na něj," dodává Lehovec.
Podle něj se některé situace předvídat dají a je proto na zkušenosti konstruktéra a technika, jak dopravní komunikace budovat. Záleží samozřejmě i na investorovi - zpravidla na státu, kolik je ochoten zaplatit.
