Lidé na severu Čech spoří z celé republiky nejméně na důchod. Nevěří, že se ho dožijí

Lidé na severu Čech si na důchod spoří nejméně z celé republiky. Vyplývá to z údajů z Asociace penzijních fondů. Vedle problémů s nezaměstnaností to zřejmě souvisí i s nedůvěrou v to, že se důchodu opravdu dožijí. Alespoň u těch mladších.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důchodové fondy, důchodové pojištění (ilustrační foto)

Důchodové fondy, důchodové pojištění (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Slečna Tereza z Děčína pracuje v lékárně a nevěří, že je pro ni důchod dosažitelný: „Ne nešetřím, protože důchodu se stejně nedožiji. Vím, že tady budu ještě v lékárně chodit o holi a obsluhovat lidi.“

Na důchod si nešetří ani mladý učitel Jan Musil: „Já se totiž důchodu nedožiji.“

Podle Martina Kováře z Fincentra je to ale špatný přístup. Nemusíme se dožít státního důchodu, tedy toho, který stát začne vyplácet po odchodu do penze. Ale peníze z vlastního soukromého penzijního připojištění - tedy takzvaného 3. pilíře - můžeme čerpat už dřív.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč si lidé na severu Čech nespoří na důchod, zjišťoval redaktor Jan Bachorík

„Když by zůstal v novém transformovaném fondu, kam přešla většina z původních penzijních fondů, tak tam stále platí, že to může čerpat už v šedesáti," upřesňuje Kovář.

Přesto ale učitel Musil na budoucnost svým způsobem pamatuje. Investuje totiž do bydlení: "V tuhle chvíli mi většinu financí, které bych mohl dávat do druhého a dalších pilířů, polyká stavba rodinného domu."

Důvodů, proč si lidé na severu Čech spoří málo nebo nespoří vůbec, je ale víc. Jedním z hlavních je podle Ondřeje Kubaly z Asociace penzijních fondů to, že v Ústeckém kraji je málo práce:

„Relativně vysoká nezaměstnanost, o práci není zas tak jednoduché zavadit, a lidé tak musí otáčet každou korunu, než ji vydají. To souvisí i s tím, že si sice spoří na stáří, ale výrazně menší částky než ve velkých městech, jako je Praha, Brno nebo Plzeň."

Nejhorší je ale podle Martina Kováře z Fincentra nespořit vůbec:

Senior (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„To, že lidé nevstoupí do druhého nebo třetího pilíře, neznamená, že s tím nemůžou dělat nic, protože nedělat nic není řešení. V dlouhodobém horizontu je potřeba se zeptat, jak moc důvěřuji schopnosti státu dostát svým závazkům. A to, čemu dostojí, je to, co já chci.“

1. pilíř je klasický starobní důchod, který vyplácí stát. Ve druhém pilíři si lidé budou moci spořit dvě procenta z hrubé mzdy a stát k tomu přidá další tři. Podle Kováře je lepší, když se na této variantě domluvíte s rodinou a vstoupíte do něj najednou - kvůli případnému dědictví.

„Zvlášť, když člověk má ještě nějakou obavu, třeba zdravotní predispozice nebo něco takového, takže by se toho důchodového věku nemusel dožít, nebo v něm nestráví zas takovou dobu, tak ať tam vstoupí i jeho rodina, aby se prostředky v celé výši převedly,“ radí Kovář.

Rozhodnout se pro druhý pilíř musí lidé starší 35 let do konce letošního června. A 3. pilíř je klasické penzijní připojištění.

Druhý pilíř penzijního systému - počet klientů a jejich věková struktura | Foto: ČTK

Jan Bachorík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme