Lidé na severu Čech spoří z celé republiky nejméně na důchod. Nevěří, že se ho dožijí
Lidé na severu Čech si na důchod spoří nejméně z celé republiky. Vyplývá to z údajů z Asociace penzijních fondů. Vedle problémů s nezaměstnaností to zřejmě souvisí i s nedůvěrou v to, že se důchodu opravdu dožijí. Alespoň u těch mladších.
Slečna Tereza z Děčína pracuje v lékárně a nevěří, že je pro ni důchod dosažitelný: „Ne nešetřím, protože důchodu se stejně nedožiji. Vím, že tady budu ještě v lékárně chodit o holi a obsluhovat lidi.“
Na důchod si nešetří ani mladý učitel Jan Musil: „Já se totiž důchodu nedožiji.“
Podle Martina Kováře z Fincentra je to ale špatný přístup. Nemusíme se dožít státního důchodu, tedy toho, který stát začne vyplácet po odchodu do penze. Ale peníze z vlastního soukromého penzijního připojištění - tedy takzvaného 3. pilíře - můžeme čerpat už dřív.
Proč si lidé na severu Čech nespoří na důchod, zjišťoval redaktor Jan Bachorík
„Když by zůstal v novém transformovaném fondu, kam přešla většina z původních penzijních fondů, tak tam stále platí, že to může čerpat už v šedesáti," upřesňuje Kovář.
Přesto ale učitel Musil na budoucnost svým způsobem pamatuje. Investuje totiž do bydlení: "V tuhle chvíli mi většinu financí, které bych mohl dávat do druhého a dalších pilířů, polyká stavba rodinného domu."
Důvodů, proč si lidé na severu Čech spoří málo nebo nespoří vůbec, je ale víc. Jedním z hlavních je podle Ondřeje Kubaly z Asociace penzijních fondů to, že v Ústeckém kraji je málo práce:
„Relativně vysoká nezaměstnanost, o práci není zas tak jednoduché zavadit, a lidé tak musí otáčet každou korunu, než ji vydají. To souvisí i s tím, že si sice spoří na stáří, ale výrazně menší částky než ve velkých městech, jako je Praha, Brno nebo Plzeň."
Nejhorší je ale podle Martina Kováře z Fincentra nespořit vůbec:
„To, že lidé nevstoupí do druhého nebo třetího pilíře, neznamená, že s tím nemůžou dělat nic, protože nedělat nic není řešení. V dlouhodobém horizontu je potřeba se zeptat, jak moc důvěřuji schopnosti státu dostát svým závazkům. A to, čemu dostojí, je to, co já chci.“
1. pilíř je klasický starobní důchod, který vyplácí stát. Ve druhém pilíři si lidé budou moci spořit dvě procenta z hrubé mzdy a stát k tomu přidá další tři. Podle Kováře je lepší, když se na této variantě domluvíte s rodinou a vstoupíte do něj najednou - kvůli případnému dědictví.
„Zvlášť, když člověk má ještě nějakou obavu, třeba zdravotní predispozice nebo něco takového, takže by se toho důchodového věku nemusel dožít, nebo v něm nestráví zas takovou dobu, tak ať tam vstoupí i jeho rodina, aby se prostředky v celé výši převedly,“ radí Kovář.
Rozhodnout se pro druhý pilíř musí lidé starší 35 let do konce letošního června. A 3. pilíř je klasické penzijní připojištění.
