Lidé si kvůli lepší šanci na pracovní uplatnění doplňují vzdělání. Třeba i v 50 letech
Přestože minulý měsíc počet nezaměstnaných na Českolipsku klesl, stále je nejvyšší v Libereckém kraji. Kvůli lepší šanci na pracovní uplatnění si lidé často zvyšují vzdělání a snaží se získat maturitní vysvědčení. Mezi letošními osmnáctiletými maturanty tak bylo například na novoborské sklářské škole vidět i maturanty, kteří by těm mladším mohli dělat rodiče.
„Já mám pocit, že jsem třicet let prošvihl, protože jsem mohl mít maturitu v osmnácti. Dneska je mi osmačtyřicet," postěžoval si Robert Hesse, který letos ve skoro padesáti letech maturuje a plánuje studia na vysoké škole.
Další letošní maturantka, která má více než deset let po vyučení, je Michaela Barešová: „Pokud si chce někdo udělat maturitu, je to na každém z nás, ale je to dobrá věc do budoucna.“
„Pokud má člověk určité vzdělání, tak se v dnešní době uplatní lépe s maturitou nebo bakalářským titulem. Rozhodně lépe, než když nemá žádnou školu," zhodnotila motivaci většiny studentů, kteří si zvyšují vzdělání třeba i několik desítek let po vyučení.
O motivaci lidí, kteří si v dospělém věku doplňují středoškolské vzdělání, se zajímal reportér Tomáš Mařas
Lenka Hanyková si také dodělávala maturitu dávno poté, co už měla doma výuční list. Motivace byla jediná: „Potřebovala jsem jenom ten papír, že mám maturitu. Protože sehnat zajímavou práci bez maturity je už v dnešní době passé."
Získání maturitního vysvědčení jí k lepší práci skutečně pomohlo: „Já jsem získala lepší práci už za dob studia, ale s příslibem, že si maturitu dodělám. Ten poslední rok jsem pracovala jinde a maturitní vysvědčení jsem jen dodala."
Některým absolventům středních škol, kteří mají za sebou úspěšnou zkoušku z dospělosti v době, kdy už mají rodiny a třeba i dvě desítky let po vyučení, ale vyšší vzděláni příliš nepomohlo. Dušan Weiss měl jasnou představu, proč si chce udělat maturitu:
Na krizi je někdy maturita krátká
„Šlo o finanční stránku, abych se v zaměstnání mohl prosadit, abych si zaměstnání mohl vybírat." Šest let po vyučení se proto Dušan Weiss rozhodl, že si dostuduje střední školu. Maturitní zkoušku složil úspěšně, ale moc platné to podle něj nebylo:
„Bohužel to dopadlo tak, že jsem si dodělal maturitu a začala pracovní krize, kdy si člověk vybírat práci nemohl. Musel jsem vzít práci, která byla. Dělal jsem různou práci, dělal jsem jako číšník na několika pracovištích. Pak jsem práci dlouho nesehnal a byl jsem vedený na úřadu práce."
Přestože si sliboval od absolvování střední školy větší výběr zaměstnání, dnes už s prací riskovat nechce: „Nejde si dnes vybírat, abych mohl zaměstnání opustit a najít si jinou.“
Maturitní vysvědčení podle Dušana Weisse slouží jen jako pověstný papír pro zaměstnavatele, dokonce i v oborech, kde to podle něj není třeba.
Na úřadech práce je nicméně poptávka po lidech se středoškolským vzděláním. Za dubnový úbytek nezaměstnaných v Libereckém kraji může ale především zahájení sezonních prací. Pozitivní zprávou však je, že dochází postupně k poklesu absolventů středních škol, evidovaných na úřadech práce.
