Lidé v Mlékojedech, které postihla červnová povodeň, bojují s plísní ve vlhkých domech

Domy, které na severu Čech zatopila červnová povodeň, stále nevyschly. Nyní se navíc majitelé musí připravit na zimu, kdy může domy poškodit mráz. Lidé ze zasažených obcí často bydlí v jiném patře nebo žijí u příbuzných. Odborníci ale říkají, že nejdůležitější je, aby zaplavené domy nezůstaly prázdné a topilo se v nich.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Povodňová plíseň v domě Lucie Justychové | Foto: Jana Huzilová

„Jmenuje se to injektáž proti vlhkosti,“ radí manželům Ožďanovým ze zatopeného domu odborník na prověřování nemovitostí Stanislav Hrdička.

Ožďanovi z Mlékojed na Litoměřicku měli v červnu v domě 160 centimetrů vody. V prázdných místnostech v přízemí je jen ozvěna a staré hodiny, které byly dost vysoko na zdi. Přichází zima a rady jsou potřeba.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Ivy Zítkové z Mlékojed na Litoměřicku, kde lidé stále bojují s následky povodní

„Zatopit. Ve chvíli, kdy člověk cítí vlhkost, otevřít okno, udělat průvan, pustit vlhkost ven, zase zavřít. A to opakovat pořád dokola. Jinak vlhkost z domu nedostanete nikdy ven,“ říká Hrdlička.

Jak to vypadá, když se omítka neotluče a dům se nechá svému osudu, je vidět na stodole u mlékojedského náměstíčka, která je mokrá do výšky 120 centimetrů. Pokud to tak zůstane a příjde tuhá zima, zdivo zřejmě mrazem popraská.

V Mlékojedech bydlí také pan Lhotský, jehož největším problémem je kromě vlhka neustálý zápach splašků. „Kdyby to byla jen povrchová voda z Labe, tak by to nesmrdělo, ale mně se sem natlačila veškerá kanalizace. A nejsem sám,“ vysvětluje Lhotský.

Zpětné klapky v kanalizaci chybí

„To by dnes mělo být v záplavových oblastech samozřejmé, že do kanalizací u rodinných domků dávají zpětnou klapku, aby se to v případě povodní nedostalo k vám nazpátek,“ domnívá se odborník na prověřování nemovitostí Stanislav Hrdička.

Taková praxe ale pravidlem rozhodně není a podle starosty Mlékojed Ondřeje Schoře se taková úprava zatím ani nechystá. „My jsme teď předávali kanalizaci SČVAKu (Severočeské vodovody a kanalizace – poznámka redakce) a uvidíme, jak to dopadne. Zatím jsme o tom vůbec neuvažovali,“ říká Schoř.

Hasiči na Litoměřicku pomáhají po povodních. Mlékojedy 12.6. | Foto: HZS Ústeckého kraje

Jen v Mlékojedech voda zatopila asi 60 domů a mokré jsou dodnes prakticky všechny. Někteří lidé jako pan Lhotský už domy ani neotloukají. Jsou přesvědčení, že se povodně budou opakovat. Proto se snaží postupovat tak, aby příště byly náklady na opravu co nejnižší.

„Zamyslet se minimálně nad tím, že do nižších pater nedávat technické zázemí, to znamená kotle, bojlery a podobně. Prostě to dát o patro výš. Dnes je to bez problémů řešitelné,“ radí Stanislav Hrdlička, který rozhodně nedoporučuje zatopené domy izolovat třeba polystyrenem, protože dům musí dýchat, aby se nevytvářela plíseň.

Nejdůležitější podle Hrdličky je, aby dům žil, topilo se v něm a větralo průvanem. Pak podle odborníků praskání zdiva nehrozí ani při tužší zimě.

dab, Iva Zítková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme