Lidé vzpomínají na největší povodně v Čechách a na Moravě. Začaly přesně před 10 lety

Před deseti lety v srpnu ničivé povodně připravily v Česku o život 17 lidí a způsobily škody za více než 73 miliard korun. Toho, že přichází něco neobvyklého a silného, si mezi prvními všimli na jihu Čech na Prachaticku pod Husineckou přehradou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vltava a Berounka v noci na 9. srpna 2002 zaplavily stavbu Lahovického mostu na jihu Prahy | Foto: Jan Rosenauer

Toky se zde začaly rozvodňovat nejprve nenápadně, situace se však zhoršovala.

Drama pod Husineckou přehradou začalo 8. srpna 2002, kdy hrázný Bedřich Křivánek informoval o nekontrolovaném přelivu vodního díla.

„Ve tři čtvrtě na čtyři jsme zastavili odtoky ze segmentových výpustí a z elektrárny. Nastal nekontrolovatelný přeliv, který dosáhl úrovně 60,1 kubíků za vteřinu,“ popsal tehdejší stav přehrady Bedřich Křivánek.

Přehrát

00:00 / 00:00

S pamětníky povodní ze srpna 2002 muvil Václav Malina

Velká voda donutila obyvatele ohroženého Husince, Těšovic a Strunkovic nad Blanicí opustit zátopovou oblast. Prostřednictvím Českého rozhlasu je k tomu 12. srpna vyzýval předseda okresní povodňové komise v Prachaticích Karel Škácha.

Stanislav Krbeček ze Strunkovic vzpomíná nerad, jak s vážně nemocnou manželkou nasedli do auta, vzali s sebou jen psa a nechali svůj dům napospas ničivému živlu.

„Je to děsivé. Vodu v bytě jsme měli až do výšky 170 centimetrů. Přišli jsme úplně o všechno, zůstaly nám jen hodiny,“ říká Stanislav Krbeček.

Lidé panikařili, někteří se bojí ještě dnes

Nepodložené zvěsti o tom, že hrozí protržení husinecké přehrady, vyvolávaly mezi obyvateli Strunkovic paniku.

„V takovém případě by se hranice zátopového území rozšířila o mnoho metrů výš do kopce,“ vysvětluje starosta Karel Matějka.

Někteří lidé z postižených obcí mají obavy z velké vody ještě dnes, kdykoliv zaprší.

„Máme pořád strach, hlavně když prší víc, třeba dva tři dny,“ říká 74letá Anna Fakenberková.

Stanislav Krbeček má o viníkovi povodní jasno.

„Tady býval železný most uvnitř bez pilířů. Skrz něj voda krásně prolítla," ukazuje pan Krbeček.

"Tady jsou pilíře šikmo, nejsou po vodě a ženou vodu do břehů. Když se tu chytne dříví a všechno možné, co plave, hladinu to zvedne, a proto se tu topíme," vysvětluje pan Krbeček.

Václav Malina, Tereza Svobodová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme