Lidé vzpomínají na největší povodně v Čechách a na Moravě. Začaly přesně před 10 lety

Před deseti lety v srpnu ničivé povodně připravily v Česku o život 17 lidí a způsobily škody za více než 73 miliard korun. Toho, že přichází něco neobvyklého a silného, si mezi prvními všimli na jihu Čech na Prachaticku pod Husineckou přehradou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vltava a Berounka v noci na 9. srpna 2002 zaplavily stavbu Lahovického mostu na jihu Prahy | Foto: Jan Rosenauer

Toky se zde začaly rozvodňovat nejprve nenápadně, situace se však zhoršovala.

Drama pod Husineckou přehradou začalo 8. srpna 2002, kdy hrázný Bedřich Křivánek informoval o nekontrolovaném přelivu vodního díla.

„Ve tři čtvrtě na čtyři jsme zastavili odtoky ze segmentových výpustí a z elektrárny. Nastal nekontrolovatelný přeliv, který dosáhl úrovně 60,1 kubíků za vteřinu,“ popsal tehdejší stav přehrady Bedřich Křivánek.

Přehrát

00:00 / 00:00

S pamětníky povodní ze srpna 2002 muvil Václav Malina

Velká voda donutila obyvatele ohroženého Husince, Těšovic a Strunkovic nad Blanicí opustit zátopovou oblast. Prostřednictvím Českého rozhlasu je k tomu 12. srpna vyzýval předseda okresní povodňové komise v Prachaticích Karel Škácha.

Stanislav Krbeček ze Strunkovic vzpomíná nerad, jak s vážně nemocnou manželkou nasedli do auta, vzali s sebou jen psa a nechali svůj dům napospas ničivému živlu.

„Je to děsivé. Vodu v bytě jsme měli až do výšky 170 centimetrů. Přišli jsme úplně o všechno, zůstaly nám jen hodiny,“ říká Stanislav Krbeček.

Lidé panikařili, někteří se bojí ještě dnes

Nepodložené zvěsti o tom, že hrozí protržení husinecké přehrady, vyvolávaly mezi obyvateli Strunkovic paniku.

„V takovém případě by se hranice zátopového území rozšířila o mnoho metrů výš do kopce,“ vysvětluje starosta Karel Matějka.

Někteří lidé z postižených obcí mají obavy z velké vody ještě dnes, kdykoliv zaprší.

„Máme pořád strach, hlavně když prší víc, třeba dva tři dny,“ říká 74letá Anna Fakenberková.

Stanislav Krbeček má o viníkovi povodní jasno.

„Tady býval železný most uvnitř bez pilířů. Skrz něj voda krásně prolítla," ukazuje pan Krbeček.

"Tady jsou pilíře šikmo, nejsou po vodě a ženou vodu do břehů. Když se tu chytne dříví a všechno možné, co plave, hladinu to zvedne, a proto se tu topíme," vysvětluje pan Krbeček.

Václav Malina, Tereza Svobodová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru