Lidé z pohraničí kupují ve velkém polský uhelný prach. Je škodlivý, ale levný
V česko-polském pohraničí se stále daří obchodu s uhelným prachem, takzvaným polským flotem. I když tento způsob vytápění citelně poškozuje ovzduší, starostové obcí přiznávají, že jsou prakticky bezmocní. Zájem o dovoz prachu podporuje hlavně nízká cena.
I na přelomu jara a léta není ničím neobvyklým vidět v pohraničí nákladní auta s polskou značkou až po okraj naložená uhelným prachem. Příkladem je Opavsko.
„Je to u nás levnější a k hranici cobydup,“ říká polský šofér, který přijíždí zkratkou přes polní cestu do obce Rohov.
Takzvaný flot je fenoménem posledních let. Škodí ovzduší, ale stojí o třetinu až polovinu méně než uhlí.
„Kdyby byl plyn levnější, tak by s tím nikdo netopil. Jedna fůrka, k tomu nějaké dřevo a stačí vám to na celou zimu,“ přikyvují obyvatelé Rohova.
Starosta sousedních Bolatic Herbert Pavera (TOP 09) potvrzuje, že je to velký problém, ale řešit ho jde těžko, protože peněz je málo.
„Samozřejmě někteří mají hluboko do kapsy a zatím nemají jinou cestu než topit levnějšími palivy, aby vůbec nějakým způsobem uživili svou rodinu,“ podotýká starosta.
Náměstek moravskoslezského hejtmana za ČSSD Miroslav Novák ví o tom, že přes hranice proudí tuny uhelného prachu a končí pak v kamnech. Doufá ale, že v souboji s lákavými cenami legislativa a ochrana životního prostředí nakonec zvítězí.
„Protože v Polsku je to zatím stále volně obchodovatelný artikl, je třeba pachatele chytit při činu,“ říká.
Právě chytání při činu je dalším oříškem pro starosty a policii. Jisté je, že i dnes přes hranici Polska nejednou nákladní auto se zaprášenou plachtou nebo dokonce i bez ní stoprocentně projede.
