Lidé ze záplavových oblastí by se často rádi odstěhovali, ale nemají za co
Někteří lidé byli v posledních letech zaplaveni už poněkolikáté. Rádi by se odstěhovali, ale nemají za co pořídit nové bydlení mimo záplavovou oblast.
„Vody na světě stále přibývá. Tají přece ledovce a voda se někam žene,“ konstatuje pan Jaroslav z Prahy, který musel jet služebně do zatopeného Ústí nad Labem a kroutil hlavou nad krásně opravenými, ale opět zatopenými domy ve čtvrti Střekov.
Podle něj je nesmysl domy opět opravovat a utrácet tak spoustu peněz, i ze státní kasy.
To samé si myslí Ústečanka Laura Křížová: „Je pravda, že když stát pomůže jednou, aby si postavili nebo zrekonstruovali dům a oni ho postaví na tom samém místě, a nyní po jedenácti letech žádají znovu, tak je to nesmysl. Lidé by měli více přemýšlet, když už víme, co voda umí.“
Zkuste se ale vcítit do naší kůže, vzkazuje lidem, kteří povodně nezažili, Milan ze zatopené Sukovy ulice ve Střekově. Naše domy jsou buď neprodejné nebo za ně dostaneme takovou částku, za kterou si nic nekoupíme, tvrdí.
Milan se po velkých povodních v roce 2002 rozhodl stavět jinde. Za poslední peníze koupil stavební parcelu. Ale co tam za milion, za který by prodal byt na Střekově, jehož cena klesla na třetinu, postavit? Krčí rameny, stejně jako Stanislav Stejskal z Počaplic u Štětí na Litoměřicku. Dům mu voda zalila do výšky téměř dvou metrů. Za co ho dá dohromady, neví. Nejraději by se odstěhoval:
„Nikdo z nás už se sem nechce vrátit, ale kam máme jít, když nemáme ani korunu a ještě splácíme půjčku po minulých povodních? Kdyby to někdo odkoupil, tak se odstěhujeme.“
