Lindava na Českolipsku je rájem zmijí. Lidé se s nimi naučili žít
Zhruba před čtrnácti dny uštkla zmije v Lindavě na Českolipsku tříletého chlapce. Jedovaté hady je tam stále možné potkat skoro všude. Lidem, kteří přijedou z jiného kraje, se může zdát, že jich je až příliš, místní obyvatelé jsou na ně ale zvyklí. Někdy se stane, že se s hadem potkají třeba při cestě do práce.
„Tady je taková skalka a já si jí nevšimla. Jak jsem šla okolo, tak jsem se smýkla kolem ní nohou a ona na mě vyskočila,“ říká Květa Tomišová, která přímo v Lindavě bydlí i pracuje a dodává:
„To bylo poprvé a doufám, že naposledy, co jsem se se zmijí setkala při cestě do práce. Jinak se s nimi setkávám často. Byl to ale šok, asi pro obě. Ona se bála víc než já.“
Na pozemku Dany Pilařové v místech, kde stával skleník a bývalý stoh, bylo každoročně zmijí dost, a jak poznamenala, potkávají je na každém kroku.
„Respektuji je a dávám si na ně pozor. Nikdy mi žádná nic neudělala.“
Zmije jsou nejen v Lindavě, ale i na blízkém kopci Ortel nebo směrem na Sloup v Čechách, kde jich je podle Pilařové asi nejvíc.
„Zmije je plachá, a když se k ní přiblížíte a ona nemá šanci utéct, dává varování. Zvedne hlavu, syčí, stočí se do klubíčka. Stačí jen dávat pozor a vyhnete se jí, respektive ona se chce vyhnout vám. Nezažila jsem, že by zaútočila,“ říká z vlastní zkušenosti Dana Pilařová.
Zmije má na pozemku každoročně. Najít je možné zmije pod kůlnou nebo v nedalekém křoví. Když seká trávu na seno, musí dávat pozor, stejně jako když přijedou děti, které vždycky na možnou přítomnost zmijí upozorní. Obyvatelé Lindavy se naučili žít v symbióze s naším jediným jedovatým plazem.
„Mám z nich respekt, ale že bych se jich bál, to ne. Snažím se jim vyhnout, nesahat na ně a nedráždit je zbytečně. Jsou takoví lidi, co do ní šťouchají klackem a zkouší, jak reaguje,“ potvrzuje další z obyvatel Pavel Jeník.
Holínky a ostražitost
„Nezaznamenali jsme, že by došlo k přemnožení zmijí. Ani to, že by se snad přemnožily a stěhovaly do měst. Konkrétně Lindava je oblast, která má ještě zachovalé přírodní podmínky, takže člověk, který tam přijede z míst, kde třicet nebo padesát let neviděli zmiji, má pocit, že zmije tam jsou jakoby přemnožené, protože na ně člověk může narazit,“ říká ředitel českolipského muzea a zoolog Zdeněk Vitáček.
Do lesa by stále lidé měli chodit v holínkách, a pokud se chtějí vyhnout setkání se zmijí, neměli by vyhledávat místa, kde by se mohly zmije slunit, a při chůzi ve vysoké trávě dávat pozor, stejně jako při sběru lesních plodin.
Na Českolipsku je zmije vzhledem k vhodným přírodním podmínkám častým živočichem, stejně jako setkání s ní především v jarním a letním období. Uštknutí zmijí je nebezpečné především malým dětem, starým lidem a lidem trpícím nervovými a oběhovými chorobami.
