Litomyšl neplatí archeologům, opravy zámku za 400 milionů se komplikují

Přísně hlídaný evropský projekt na obnovu zámeckého návrší v Litomyšli má potíže. U této rozsáhlé stavební akce v hodnotě přesahující 400 milionů korun se předem nemyslelo na to, kdo bude platit archeologický výzkum. Ten je nutný u každé stavby v Česku. V tomto případě jde ale o stavební zásahy na území národní kulturní památky, zapsané na seznamu UNESCO.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozkopané nádvoří zámku v Litomyšli | Foto: Petr Sehnoutka

Na nádvoří mezi litomyšlským zámkem a pivovarem, za jehož okny je rodný byt Bedřicha Smetany, by měly být desítky archeologů. Ti by tu postupně měli před stavebními stroji projít celkem jedenáct objektů. Vykopávky ale osiřely. Archeologům totiž nikdo nezaplatil.

Přehrát

00:00 / 00:00

O opravy zámku v Litomyšli se zajímal reportér Radiožurnálu Petr Sehnoutka

„Práce archeologického průzkumu byly zastaveny z toho důvodu, že objednavatel dosud neuhradil všechny faktury za čtyři měsíce našich prací, v celkové výši 5 milionů 200 tisíc korun,“ říká šéf archeologické společnosti Labrys Milan Kuchařík.

Archeologové tak záchranné práce zastavili a z města odešli. Přitom otázka, kdo má archeologické práce platit, je jednoduchá. Zákon jasně říká, že město. Jenže to, i když je to u takto velkých akcí běžné, žádné výběrové řízení na archeologické práce nevypsalo. Jeho starosta Michal Kortyš si ale odchod archeologů vysvětluje po svém.

„Oni tam nejsou, protože my jsme teď v takovém stadiu, kdy je archeologie trochu víc, než bylo původně plánováno. Můj odhad je, že se budeme pohybovat mezi 15 a 20 miliony.“

V projektu ale žádná takováto suma nebyla. Starosta nicméně tvrdí, že povinnost hradit výzkum převedl na stavební firmu a odkazuje na znění smlouvy. V ní jde ale dohledat jen obecný závazek, že stavební firma musí dodržovat památkový zákon. Ale ne platit archeology.

Archeologické nálezy na zámku v Litomyšli | Foto: Petr Sehnoutka

Stavební firma Hochtief se k celé věci vyjadřovat nechce s odvoláním na povinnost mlčenlivosti, kterou má právě ve smlouvě s městem. Ani ona přitom podle zjištění Radiožurnálu s archeologií příliš nepočítala. Ve své nabídce na ni vyčlenila pouhých 125 tisíc korun. Práce archeologů přitom Archeologický ústav Akademie věd ještě před začátkem prací odhadl na 20 milionů.

„Archeologický ústav oslovilo několik stavebních firem, které si v rámci výběrového řízení zjišťovaly podmínky, za jakých by bylo možné provedení archeologického výzkumu. Nutno říct, že vítěz výběrového řízení Hochtief mezi těmito společnostmi nebyl,“ řekl zástupce ředitele ústavu Jan Mařík.

Město slíbilo, že se spor pokusí co nejdříve vyřešit.

Petr Sehnoutka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme