Litvínovská vyhláška omezující pohyb občanů je na hraně zákona, přiznává Volák

Českými městy si razí cestu vyhláška, která lidem za určitých okolností zakazuje stát nebo sedět, opírat se o městský majetek nebo se jen tak rozvalit v trávě. Jako protiústavní vyhlášku zatím nikdo nenapadl, i když sám její tvůrce, bývalý starosta Litvínova a dnes náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák, přiznává, že je na hraně zákonnosti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlídky novojičínské městské policie stále procházejí zaplavenými místy, aby zabránily případnému rabování.

Hlídky novojičínské městské policie stále procházejí zaplavenými místy, aby zabránily případnému rabování. | Foto: Josef Gabzdyl

Jako první přijal příslušná opatření Litvínov. Velitel litvínovských strážníků Martin Klika uvádí, že od začátku roku zaznamenali strážníci ve městě více než 1100 přestupků proti vyhlášce. Podle něj občanům Litvínova v zásadě nevadí:

„Například když sedí děti v paneláku na schodech, stojí u toho dospělí a strážníci přijdou a začnou takovou věc řešit, tak k tomu mají někteří dospělí negativní stanovisko. U nich to vyvolává negativní reakce, ale normálním občanům to nevadí.“

Hrana zákonnosti

Duchovním otcem vyhlášky je bývalý starosta města a dnes první náměstek ministra spravedlnosti za ODS Daniel Volák. Podle něj měla okamžitý efekt. Z centra prý zmizeli podivné existence s krabicemi vína a ve městě zavládl klid. Připouští ale, že je vyhláška na hraně zákonnosti:

„Nepřekračuje ji ale. Vyhláška prošla přezkumným řízením a nebyla shledána jako nezákonná nebo nelegální.“

Vyhlášku zatím podle informací Radiožurnálu nikdo nenapadl, takže se k její zákonnosti, nebo dokonce ústavnosti žádný soud nevyjádřil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve večerních Ozvěnách dne se o litvínovskou vyhlášku v reportáži zajímal Lubomír Smatana a na otázky odpovídal Stanislav Kadečka, odborník na správní právo

Právní hranice, ve kterých se může pohybovat vedení obce, pokud jde o omezování života ve veřejném prostoru, jsou podle odborníka na správní právo Stanislava Kadečky poměrně ve značném rozsahu: „Plyne to jak z ústavy, tak ze zákona o obcích.“

„Judikatura Ústavního soudu od prosince 2007 poměrně výrazně otevřela dveře obecní normotvorbě a možnostem obcí vydávat obecně závazné vyhlášky,“ objasňuje Kadečka.

„Samozřejmě to nemůže překročit ústavněprávní hranice, nemůže to být extrémně nerozumné, nemůže to být diskriminační,“ říká Kadečka.

„V momentě, kdy se upravuje sezení na obrubníku, opírání se o zábradlí a podobně, jde o věc, která ještě Ústavním soudem judikována nebyla, ale mám vážné pochybnosti, že by takovéto zákazy před Ústavním soudem obstály,“ dodává.

Lidé se mohou bránit

Pokud se lidé chtějí proti vyhlášce bránit, mají podle Kadečky dvě možnosti: „Pokud se chtějí bránit přímo proti obecně závazné vyhlášce, aniž by jí byli přímo zasaženi, mohou si vybrat cestu právní, kdy se musí obrátit na ministerstvo vnitra. V případě, že i ministerstvo vnitra shledá obecně závaznou vyhlášku za nezákonnou, neústavní, potom je jeho povinností podat návrh Ústavnímu soudu na zrušení takové obecně závazné vyhlášky.“

„Druhá cesta je v rovině politické. Pak nechť se obrátí na své zastupitele a u nich se dožadují zjednání nápravy,“ doplňuje.

Ľubomír Smatana, Veronika Sedláčková, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme