Malí vinaři kritizují novelu stavebního zákona, poplatky se několikanásobně zvedly

Malým vinařům vadí novela stavebního zákona a s ní související novela zákona o správních poplatcích, která u vinařských staveb, tedy i sklepů a lisoven, zvýšila poplatky za stavební povolení a umístění stavby o stovky procent. Zatímco dříve stálo stavební povolení pár set korun, od letošního ledna je to 10 tisíc korun. Za umístění stavby pak stavebník zaplatí 20 tisíc korun. Vinné sklepy jsou totiž zahrnuty do té kategorie staveb, u které jsou poplatky nejvyšší. Za sklep se tedy nově platí stejně jako třeba za velkou halu obchodního řetězce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vinný sklípek pana Vasilije | Foto: Pavel Polák

„Máme pěkný historický sklep, jsme zrovna v lisovně z roku 1809. Letos jsme tomu chtěli udělat nový kabát, dát zvenku novou fasádu s tím, že bychom trošku upravili okna, aby byla stejná, aby byl ten sklep navenek hezčí. Na změnu rozměru venkovních oken bychom museli požádat o stavební povolení, což by spadalo do poplatku, který teď zvedli. Takže uvažujeme, že ten rozměr necháme takový, jaký tam je. Udělalo nám to velký škrt do našich vizí,“ říká vinař Marek Suský z Velkých Pavlovic.

Podle něj novinka ve stavebním zákoně nejvíc ublíží drobným vinařům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vinaři se chtějí bránit proti novele stavebního zákona, která zvyšuje poplatky

„Mají vlastní historické budovy, které chtějí občas opravovat, rozšiřovat, přistavit si třeba nové sociálky, nebo chtějí udělat skladiště svého vína. A v ten moment se jich to dotkne. Za dvacet tisíc dneska máte třeba dřevěné okenice na celou stavbu.“

Někteří vinaři se obávají, že zvýšení poplatků bude také rána pro slibně se rozvíjející vinařskou turistiku. Omezí totiž přestavby starých a budování nových sklepů s ubytovacími prostorami. Bořetický vinař Stanislav Novák stihl takové stavební povolení vyřídit ještě loni. Některých dalších vinařů z tamní sklepní kolonie se to prý ale dotkne.

„Připadne mně, že je to další velká překážka pro místní vinaře - a úplně zbytečná, aby se za stavební povolení platilo 30 tisíc. Nevím, jak to bude fungovat v praxi, ale předpokládám, že mladí vinaři, kteří chtěli stavět, buď nebudou stavět a na toto odvětví se úplně vykašlou, anebo se to nařízení budou snažit nějak obejít.“

Nafouknutá bublina?

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Marek Ženkl tvrdí, že vinařská kritika výše poplatků je nafouknutá bublina. Vinných sklepů se podle něj staví minimum.

„Žádný oficiální podnět nemáme a v tuto chvíli ministerstvo neuvažuje o žádných úpravách novely stavebního zákona. Správní poplatky nebyly navyšovány od roku 1992 a jsou jen minimálním zlomkem ceny celé nové stavby, proto by nikterak neměly ohrozit například stavbu nových vinných sklípků. A nepředpokládá se ani, že by se se zvýšením těchto poplatků měl navýšit například počet černých staveb.“

Poplatek za stavební povolení je navíc možné snížit.

„To je možné při uzavření veřejnoprávní smlouvy se stavebním úřadem, kdy se poplatek snižuje na polovinu.“

Stavba načerno může přijít draho

Stavět načerno se nemusí vyplatit. Stavební úřad totiž může nařídit odstranění stavby. Pokuta se může pohybovat v řádu tisíců až statisíců korun, doplňuje Marek Ženkl.

„Museli bychom mluvit o konkrétním případu a o konkrétní sazbě. Já si nemyslím, že v tuto chvíli by byla možná pokuta půl milionu v případě černé stavby sklípku, ale je to o individuálním posouzení jednotlivých pochybení.“

Vláda samozvané republiky bořetických vinařů Kraví hora se ale s vysokými poplatky nechce smířit, říká její čestný prezident Václav Petrásek.

„Na vládě jsme se rozhodli, že v případě, že do toho půjde Vinařská unie a ostatní velcí vinaři, se nesejdeme zase na brněnském náměstí, ale že se sejdeme u Strakovky a necháme se tam pořádně slyšet. Protože některé nápady, které přichází z vlády, jsou pro nás dost nepřijatelné. Takže teď čekáme, jak se to bude vyvíjet a jak se bude v praxi uskutečňovat změna zákona o těch poplatcích.“

Mitko Manolev zdědil vinný sklípek po předcích. Prý tu stojí alespoň tři století | Foto: Pavel Polák

Jakkoli dobře míněná akce recesistů ale zákon těžko změní. Snažit se o to bude také Svaz vinařů, řekl jeho tajemník Martin Půček.

„Za svaz můžeme říct snad pouze to, že není v našich silách sledovat veškerou legislativu, stavební zákon jde úplně mimo nás a navíc v tom zákoně je to uvedeno skrytě, tam se nehovoří o vinných sklepech. Ten zákon vlastně postavil do jedné úrovně drobné vinné sklepy ve srovnání třeba s obrovskými halami obchodních řetězců. To je úplně stejné stavební povolení. Nám to uteklo a nelíbí se nám to, budeme to do budoucna připomínkovat.“

Martin Půček věří, že se během roku v parlamentu objeví nějaká novela stavebního zákona, a tehdy se Svaz vinařů okamžitě přihlásí s připomínkami.

„Budeme tam chtít nadefinovat vinný sklep nebo provozovnu pro produkci vína extra a budeme to chtít uvést na rozumnou míru, která je akceptovatelná pro všechny.“

Zachování rázu lokality a architektury obce

Problém chce řešit také starostka Čejče na Hodonínsku Marta Výmolová z ODS. Obává se totiž, že zvýšení poplatků povede k nárůstu počtu černých staveb.

„Když se neshodnou se sousedem, v tu chvíli je to nepříjemné i pro nás jako pro obec, protože nechci, aby se lidi mezi sebou nějak dohadovali, a máme zájem, abychom žili v klidu a bez problémů. A vím, že ty černé stavby problémy prostě přináší,“ říká Výmolová.

„Navíc chceme mít přehled o tom, co se děje nebo neděje, aby se nám nekazila architektura obce, i to, že u některých sklepů chceme, aby měly zachovaný určitý ráz, který patří do té lokality. Podali jsme podnět na Svaz měst a obcí, aby tuto záležitost projednal s příslušnými orgány, tzn. s vládou, případně s parlamentem, tak, aby došlo k novele zákona a ke snížení těchto poplatků.“

Podle Marty Výmolové je chyba na straně zákonodárců, kteří nemají kontakt s každodenními problémy obcí. Nepřiměřeně vysoké finanční zatížení vinných sklepů bylo prý původně u daně z nemovitosti.

Hrozny jsou jen začátkem... | Foto: Fotobanka Stock.xchng, Patrick Hajzler

„Když se to zavedlo, vůbec se nebralo v úvahu, že existují nějaké vinné sklepy, a byly to ty ostatní stavby. Teď se to tam složitě dopočítávalo, ale chyběla zkušenost a někde to bylo vytvořené bez znalosti místních podmínek.“

Vinař Marek Suský je ale skeptický k tomu, že by se správní poplatky u vinařských staveb zase snížily.

„Pokud se jednou zavedou určité poplatky, nevěřím tomu, že jakákoli vláda nebo jakýkoli politik potom změní poplatky nebo je zruší. To už by se muselo stát něco velkého, aby se od toho upustilo.“

Nejvíc prý budou biti malí vinaři, kteří víno sami vyrábějí. Překupníků, kteří víno jen dovážejí a obchodují s ním, se zvýšené poplatky nedotknou.

Vlasta Gajdošíková, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme