Masarykova univerzita vychovává již dva roky rozhodčí kolektivních sportů

Druhým rokem vychovává Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity budoucí fotbalové a hokejové rozhodčí. V Evropě ojedinělý studijní směr vítají zástupci fotbalového i hokejového svazu a slibují si od něj výraznější profesionalizaci budoucích arbitrů. Na vysoké škole se totiž neučí jen pískat do píšťalky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozhodčí Drahoslav Drábek na sebe strhl velkou pozornost, tady udílí žlutou kartu Václavu Procházkovi z Plzně

Rozhodčí Drahoslav Drábek na sebe strhl velkou pozornost, tady udílí žlutou kartu Václavu Procházkovi z Plzně | Zdroj: ČTK

Potřeba vysokoškolsky vzdělaných rozhodčích se před veřejností mnohdy těžko obhajuje. Zástupci sportovních svazů ale věří, že takové studium je nadějí na výchovu generace ještě kvalitnějších arbitrů.

Nepochybuje o tom ani Bohuslav Legierský z Unie českých fotbalových rozhodčích, který vidí přínos i v podrobných rozborech problematických situací:

„To jsou dopodrobna a ze zkušeností rozebrané situace, co se kde stalo špatně. Na to se upozorňuje, aby se to neopakovalo. Ze svých mezinárodních zkušeností můžu říci, že ti rozhodčí, kteří se vzdělávají tady na Masarykově univerzitě, jsou výkonnostně o pět let napřed oproti těm, kteří se vůbec nevzdělávají nebo chodí jen na ty semináře.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O vzdělávání rozhodčích na Masarykově univerzitě natáčela Zuzana Plíšková

„Kvalita, tak jak to říká náš předseda komise Pavel Halas, by měla být prvořadá, i co se týče výkonu rozhodčích. A myslím si, že se ukazuje, že lidé, kteří dostávají toto vzdělání, mají mnohem vyšší potenciál, aby tu kvalitu nabídli i na ledě,“ doplňuje Vladimír Mana z Českého svazu ledního hokeje, který se se svými kolegy z fotbalu shoduje na jednom, při výchově rozhodčích byla dlouho zanedbávaná jejich psychologická příprava.

I té se budoucím rozhodčím při studiu dostane a podle studenta Martina Tomigy je možná důležitější, než se zdá:

„Jsou tam tlaky agentů. Ty děti se snaží dostat do různých kategorií, takže tlak se stupňuje už i na začínající rozhodčí. Už to není o tom, že když rozhodčí přijde, začíná pískat, tak má 3 až 4 roky, než se vypracuje do nějaké vyšší soutěže, kde na něj teprve ten tlak je. Ale ten tlak už je vyvíjen i na začínající rozhodčí. Proto je dobré, že tento program je a že může pomoct začínajícím rozhodčím. Klukům kolem 18, 19 let, kteří končí s aktivním hokejem a chtějí začít právě v pozici rozhodčího.“

Zmizí korupce?

Co každopádně sebedůkladnější studium nezmění, je lidský charakter. A tak ani absolvování specializovaného oboru nezaručí, že z prostředí fotbalu vymizí s další generací i korupce.

Jiří Kubíček, bývalý místopředseda ČMFS, je ale toho názoru, že i v tomto ohledu může škola na své absolventy působit.

„Ten rozhodčí si uvědomí, že dal tři roky do studia a jedna věc, že někde vezme peníze, ho z oboru navždy diskvalifikuje. To je počátek. Že si srovná, co do toho musel vložit a co by způsobil tím, že vezme. Druhou věcí je samozřejmě osvěta, poukazování na to, co se stalo. Kde jinde chcete člověka vychovávat, než na škole. A když je to navíc na vysoké škole, tak na ně apelujete, aby měli jakýsi kredit,“ věří někdejší fotbalový funkcionář, že Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity může vychovat po všech stránkách kvalitních rozhodčí fotbalu i hokeje.

Zuzana Plíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme