Matěj Hollan a hnutí Žít Brno zažili v loňském roce nečekaný úspěch

Lze to označit za brněnské překvapení roku, nečekaně rychlý nástup skupiny lidí do veřejného života. Na začátku byli recesisté, kteří kritizovali kroky brněnského magistrátu a vtipkovali na jeho adresu. Hnutí Žít Brno se po třech letech občanského aktivismu stalo v loňských komunálních volbách třetí nejsilnější stranou na magistrátě. Získalo 12 procent hlasů a jeho lídr Matěj Hollan obsadil post náměstka primátora.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brnu bude příští čtyři roky vládnout čtyřkoalice vítězného hnutí ANO s hnutím Žít Brno, KDU-ČSL a Stranou zelených

Brnu bude příští čtyři roky vládnout čtyřkoalice vítězného hnutí ANO s hnutím Žít Brno, KDU-ČSL a Stranou zelených | Foto: Tereza Kadrnožková

„Minimálně v Brně už věřím, že občanská společnost je uvědomělá, že si uvědomuje, že volbami i mezi nimi může toho hodně ovlivňovat,“ říká, teď už politik, Matěj Hollan.

V takový úspěch jeho hnutí Žít Brno před volbami ani nepomýšlelo. Očekávali zisk několika mandátů a čtyřletou práci v opozici. Když totiž v únoru ohlásili kandidaturu, nikdo je nebral vážně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Matěj Hollan a hnutí Žít Brno mají za sebou velmi úspěšný rok. Na takový úspěch před volbami ani nepomýšleli

Fanouškovskou základnu jejich facebookových stránek tehdy tvořilo asi 20 tisíc lidí, zejména studentů, navíc často pod hranicí plnoletosti, nebo s trvalým pobytem mimo Brno.

„Podle výzkumů, které prováděla i naše katedra, Žít Brno převzalo celou řadu voličů, kteří by se dali označit jako středopravicoví,“ vysvětluje část úspěchu hnutí politolog Stanislav Balík z brněnské Masarykovy univerzity.

Společným tématem roků recesistického aktivismu i předvolební kampaně byla ale kritika bývalého sociálně demokratického primátora Romana Onderky.

„U hnutí Žít Brno je to v rámci příručky, chcete-li se vymezit, musíte najít symbol. Ten symbol nesmí být čistý. Takže ho pošpiňme. A pak se vůči němu vymezme. Je to velmi pragmatické,“ posuzuje sám Roman Onderka.

Mnoho lidí se teď ptá, jak úspěšní můžou být občanští aktivisté v reálné politice. Podle politologa Stanislava Balíka zatím nejde říct, jak se neokoukané tváře s příslibem něčeho nového prosadí.

„Konec konců před 8 lety byl v podobné pozici Roman Onderka. A stal se z něj až jakýsi nenáviděný symbol. Takže tady bych skutečně u toho reálného zhodnocení politické budoucnosti vlivu Matěje Hollana počkal čtyři roky.“

To by měly další komunální volby ukázat, jak velký rozdíl je mezi prací občanských aktivistů v opozici a v čele radnice.

Tomáš Jelen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme