MD chce vybudovat koridor Dunaj–Odra–Labe do roku 2039, projekt ale rozděluje veřejnost
Česká republika je jedinou zemí ze všech sedmadvaceti států Evropské unie, která nemá přímé nebo nepřímé spojení s mořem. Za několik desítek let by to už ale nemusela být pravda. Ministerstvo dopravy totiž chce do roku 2039 zbudovat koridor, který má napříč republikou spojit Dunaj, Odru a Labe, tedy vodní cestu, která má propojit tři moře. Obří projekt za asi 300 miliard korun však rozděluje veřejnost na zaryté odpůrce a zastánce.
„Druhá rezerva je tady přes katastr obce Týnec, kde máme čistírnu odpadních vod,“ ukazuje jednu z možných variant trasy vodního koridoru nezávislá starostka Týnce na Břeclavsku, Hana Zoubková. O plánech výstavby tohoto díla slyšela poprvé před padesáti lety, smála se té myšlence tehdy a ani dnes neskrývá rozpaky.
„Ten kanál, který by vedl katastrem obce Týnec přes ornou půdu, si moc dobře nedovedu přestavit. Vybudovat se ale dá asi všecko, když jsou na to peníze. Nevím, co bychom s těmi pozemky dělali, zatím to s námi nikdo neřešil. Pouze máme zakreslenou rezervu v novém územním plánu, že bychom měli počítat, že by tady kanál eventuálně mohl vést,“ vysvětluje.
Ministerstvo dopravy chce do roku 2039 vybudovat koridor, který má napříč republikou spojit Dunaj, Odru a Labe. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Kadlečková
Část plánované první etapy kanálu má procházet od slovenské obce Kúty až po Hodonín korytem řeky Moravy. Jedno z překladišť by mělo vzniknout i v Tvrdonicích. I tam mají podle starosty obce Zdeňka Tesaříka z KSČM stavební uzávěru na dotčené pozemky.
„To nám blokuje v podstatě rozvoj obce, protože bychom z toho chtěli udělat stavební pozemky a jelikož jedna z variant je pořád, že povede mezi naší školou a katastrem obce Kostice, je tam neustále blokovaná stavební uzávěra. A činí to problémy nejen majitelům těch pozemků, ale i obci,“ popisuje situaci.
Podle odhadů ministerstva dopravy by kanál Dunaj-Odra-Labe mohl být hotov v roce 2039 a na jeho realizaci by se mělo podílet až 60 tisíc lidí. Vendula Teturová z okresní Hospodářské komory v Břeclavi si myslí, že stavba by v regionu povzbudila ekonomiku.
„S ohledem na případné výhody pro podnikání v okolí vodních cest je možné předpokládat v případě realizace projektu pozitivní hospodářský rozvoj pro region,“ míní.
Dopad na životní prostředí
Ministerstvo dopravy už ustanovilo pracovní skupinu, která se má tímto plánem zabývat a v příštím roce už by měla dodat i konkrétní výsledky svých analýz. Zvědav je na ně i ředitel Biosferické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral. Trasa kanálu podle něj zasáhne do celé řady chráněných území, ptačích i evropsky významných lokalit.
„Tam může vzniknout problém, že by se nenávratně mohlo zničit prostředí pro celou skupinu živočichů. Mohly by se zlikvidovat celé biotopy a to jsou otázky pro specialisty,“ uvažuje.
Kanál pro provoz nákladních lodí by mohl mimo jiné sloužit pro přepravu nadměrných nákladů z ostravských hutí nebo jako jeden z nástrojů protipovodňové ochrany.
