Mělnická nemocnice je Baby Friendly Hospital. Vede ke správnému kojení a vztahu s dítětem
Nemocnice v Mělníku získala titul Baby Friendly Hospital, což znamená, že je přátelská k dětem. Dodržuje takzvaných deset kroků k úspěšnému kojení a mění zaběhlé zvyklosti, jakými byly dokrmování, využívání lahviček nebo dudlíků.
„Začínala jsem tak, že jsem zůstávala po pracovní době zde a každé mamince jsem se snažila nějakým způsobem pomoci. Pak jsem přišla za svojí nadřízenou, které jsem prezentovala, co by bylo nutné pro to udělat, aby se nějakým způsobem tohle změnilo. Proškolila jsem si sestřičky, původně vlastně jen já sama,“ vzpomíná zdravotní sestra a nyní i laktační poradkyně Linda Zítová, jak odstartovala snahu o to, aby v mělnické nemocnici bylo kojení na prvním místě.
I Zítová na Mělníku nedávno rodila v prostředí, jaké si vysnila. Tříleté úsilí teď nemocnice završila získáním titulu Baby Friendly Hospital. Podle primářky novorozeneckého oddělení Lenky Doležalové bylo nejtěžší změnit myšlení personálu.
Reportáž Aleny Rokosové z mělnické nemocnice, která získala titul Baby Friendly Hospital
„Byly tady lahvičky, dokrmy, nepodporovalo se kojení. Děti po císařských řezech nebyly tak často nošené k mamince ke kojení, byly tříhodinové intervaly. A neexistovalo nakojit dřív nebo později,“ vypráví Doležalová.
Dnes už je to všechno jinak. Děti se nikdy nedokrmují z lahve a někdy je prý dokonce problém najít na oddělení dudlík.
„Když třeba máme dítě k adopci, tak najednou zjistíme, že nemáme dudlík. Dítě k adopci ho může mít, protože nemá maminku. Toto bylo úplně odstraněno, protože dudlíky, savičky a lahvičky jsou schopné během jednoho dvou dní úplně zkazit schopnost dítěte sát z prsu,“ dodává primářka Lenka Doležalová, která plaketu Baby Friendly Hospital převzala od Anny Mydlilové, vedoucí Národního laktačního centra.
Kojené děti jsou zdravější
Podle Mydlilové je jednou z nejdůležitějších věcí okamžitý kontakt matky s dítětem. To jí zdravotníci položí nahé na hrudník, kde je třeba i dvě hodiny do ukončení prvního sání. Teprve pak ho ošetří, zváží a změří.
„Dítě se kojí samo. Ne, že maminka kojí, ale dítě se kojí. Je to jeho hlad, jeho žízeň, jeho potřeba. Proto si to řídí podle toho, jak on to potřebuje,“ říká Anna Mydlilová a vysvětluje, v čem je dobrý takzvaný rooming-in, kdy je matka s dítětem od porodu v jedné místnosti:
„Učí maminku poznávat jemné signály dítěte, kdy si začne cucat ručičky, začne být neklidné, a to všechno signalizuje, že už má hlad. Když dítě křičí, to už je pozdní signál. A většinou křičící dítě po tom prsu maminka nepřiloží a je z toho frustrovaná a řekne si: Aha, to dítě asi nechce můj prs.“
Dítě by mělo být kojené šest měsíců a s příkrmy do dvou let. „Je daleko menší riziko cukrovky, hypertenze (vysoký krevní tlak – poznámka redakce), obezity, daleko méně trpí záněty středouší. Netrpí na průjmová onemocnění tak často jako děti, které jsou nekojené. Děti, jež byly dlouhodobě kojeny, mají vyšší IQ,“ vysvětluje primářka neonatologie Lenka Doležalová.
Kojení má podle ní přínos i pro matky, které později netrpí tolik řídnutím kostí, je u nich méně častá rakovina pohlavních orgánů nebo mléčné žlázy a také po porodu rychleji zhubnou.
