Měrunická knihovna dostala ocenění ministra kultury. Jako významné kulturní centrum obce
Knihovna v Měrunicích na Teplicku zanikla v 90. letech. Zastupitelé se ji před 10 lety rozhodli obnovit místo školky, kam tehdy chodily jen čtyři děti. Za tu dobu se knihovna stala nejen místem, kam si lidé chodí půjčovat knihy, ale významným kulturním centrem obce. Za to také dostala ocenění od ministerstva kultury.
Už při stoupání do prvního patra obecního úřadu člověka napadne, že nejde do ledajaké knihovny, stěny jsou vyzdobené dětskými obrázky a výrobky.
Knihovna je malá, jsou tam jen dvě místnosti s regály, stolky s počítači, ale nechybí ani koutek s hračkami nebo křesly k posezení. Děti si tam podle knihovnice Anny Holé zvykly trávit každé pondělní a čtvrteční odpoledne.
Měrunická knihovna dostala ocenění ministra kultury za to, že je významným kulturním centrem obce. Natáčela tam redaktorka Gabriela Hauptvogelová.
„Máme tady čtyři počítače pro děti, tak se musí buďto po půl hodině vystřídat nebo můžou jít do dětského koutku, který jsme tady kvůli tomu zřídili. Mají tam hračky či společenské hry. Nechci, aby děti byly u her a počítače pořád, takže si i čteme. Mívám také dílničky. S dětmi si podle ročního období zdobíme knihovnu a vyrábíme různé dárky, protože v prosinci tu míváme tu důchodce,“ popisuje knihovnice.
Pořádá nejen pro děti, ale pro všechny obyvatele Měrunic i jiné sezonní akce, třeba čarodějnice nebo drakijádu. Je tu ale prý především pro čtenáře. Jejich vkus se podle ní s léty moc nemění.
„Ženy si půjčují beletrii, obvykle červenou knihovnu nebo jsou to detektivní příběhy nebo od Nory Robertsové, která píše zamilované romány s detektivní zápletkou. Nebo se čtou hodně válečné romány. Muži mají rádi dobrodružné, hlavně válečné,“ přibližuje.
Ráda prý chodí do knihovny také paní Marie Doksanská, která prozrazuje, že je v důchodu, a má tak víc času než dřív.
„Mám ráda knihy, hlavně klasiku, ale i novější spisovatele, i dokumentární, historické, vojenské. Jsem čtenářka válečných románů. Scházím se tady i s kamarádkami, popovídáme si. Řekla bych, že ta kultura je tady dostatečná,“ říká.
Podobný názor má i další návštěvnice knihovny, Martina Svobodová. Chodí prý často. „Baví mě knihy romantické, o pečení, zahrádka,“ popisuje.
Provoz knihovny je pro obec mnohem levnější než platit za nevyužívanou školku, která tam dříve byla.