Město Cheb se bude soudit o rozsáhlé pozemky. Nárokuje si je řád křižovníků

Chebská radnice se připravuje na soudní spor s řádem křižovníků s červenou hvězdou. Řád si nárokuje více než 200 hektarů lesa, které město údajně neprávem nabylo po druhé světové válce. Chebská radnice to považuje za nesmysl a majetku se nechce vzdát.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lužním lesem vede mnoho značených cest

Lužním lesem vede mnoho značených cest | Foto: Miroslav Kobza | Zdroj: Český rozhlas

Lesní plocha se nachází mezi městem Cheb a Svatým Křížem. Hodnotu pozemků radnice předběžně vyčíslila na 20 milionů korun.

Chebský místostarosta Pavel Hojda z KSČM uvedl, že město bude o majetek bojovat: „Církevní instituce, i když podle zákona se jim vrací majetek a mají tam náhradu za nevydávaný majetek, si vytipovávají další majetky, které nejsou zákonem vyjmenovány, a soudí se o ně.“

„Musíme jít do historických materiálů až od první reformy, do materiálů, které se týkají období po roce 1945, abychom prokázali, že majetek nám náleží a že nám zůstane,“ dodal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Město Cheb se bude soudit o rozsáhlé pozemky. Nárokuje si je řád křižovníků

Na čem bude město obhajobu stavět, zatím radnice neupřesnila. Řád křižovníků s červenou hvězdou má ale jasno. Tvrdí, že Cheb nabyl majetek neoprávněně. Podle advokáta řádu Ronalda Němce se stát i chebská radnice v minulosti dopustily několika chyb.

„Tyto pozemky nebo tyto lesy nepřešly na základě Benešových dekretů, jak by mohlo tvrdit město Cheb, ale až v roce 1954. Takže se dá říci, že všechno, co tehdejší vláda dělala, to znamená od roku 1948 do roku 1989, bavíme se o komunistické vládě, bylo nezákonné a bylo v rozporu s právními předpisy demokratického státu,“ vysvětlil.

Ronald Němec se přitom odvolává na takzvaný blokační paragraf, který měl regulovat nakládání s církevním majetkem. To se ale podle něj v mnoha případech nedělo. Řádu křižovníků tímto způsobem vysoudil už několik nemovitostí, například v Praze. A další žaloby prý budou přibývat.

„Stát v roce 1990-1991 řekl, že veškeré církevní nemovitosti a pozemky se nesmí převádět na třetí osobu do doby, než dojde k přijetí jakéhosi zákona o narovnání nebo vyrovnání. Českému státu to trvalo 25 let a bohužel za 25 let se převedly desítky až stovky budov a nemovitostí a žalob je více,“ upozornil.

Termín prvního stání zatím není jasný. „Je na soudech, aby doopravdy rozhodovaly, a v souladu se zákonem. Jestliže zákon tedy stanovil, že nemovitosti, které se nevydávaly, byly nějakým způsobem ohodnoceny a církve za to budou postupně v průběhu několika let odškodňovány, tak by se ty majetky doopravdy už neměly vydávat,“ uzavřel chebský místostarosta Pavel Hojda.

Pavla Sofilkaničová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme