Městské lázně v Hradci Králové fungují už 80 let. Tehdejší plavci by je nejspíš nepoznali

Psal se 9. duben roku 1933, ve Francii se narodil známý herec Jean-Paul Belmondo a lidé v Hradci Králové zažívali velkou slávu. Důvod ale měli jiný. Slavnostně se tu to totiž otevřely zbrusu nové městské lázně. Na tehdejší dobu byly velmi moderní. Od té doby se ale mnohé změnilo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dnešní podoba městských lázní v Hradci Králové

Dnešní podoba městských lázní v Hradci Králové | Foto: Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

Městské lázně v Hradci Králové navrhl architekt a urbanista Oldřich Liska. Stavbu zaplatila tehdejší královéhradecká Spořitelna, která do ní investovala necelých šest milionů československých korun.

Bazén o rozměrech 30 krát na 20 metrů byl už tenkrát vybaven umělým vlnobitím, a byl tak ojedinělý v celé republice.

„Nové lázně obsahují plovárnu s basinem se strojním zařízením pro umělé vlnění vody. Mělká část basinu je vyhrazena pro koupání dětí. Hlubší část basinu v délce 25 metrů bude zařízena pro plavecké závody, vodní polo a skoky do vody,“ psaly o nových lázních dobové materiály.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se městské lázně za 80 let své existence změnily, přiblížil reportér Ondřej Vaňura

Městské lázně pak fungovaly dlouhá desetiletí. Zavřely se až v roce 1993, kdy město zprovoznilo padesátimetrový plavecký bazén.

Znovu otevřeny byly lázně až v listopadu roku 1998. Rekonstrukce tenkrát stála 140 milionů korun. Tehdy vzniklo zábavní centrum s tobogánem a dalšími atrakcemi, které ročně navštíví v průměru 160 tisíc lidí.

„Právě teď nám plavčík pustil vlnobití. To je tady technická rarita, je to z roku 1932, vyrobila ji firma Kolben a Daněk. Funguje to na lopatkách, které jsou poháněny elektromotorem. Elektromotor už doznal oprav, ale celý mechanismus je jinak původní,“ popisuje zdejší unikát vedoucí plaveckého areálu Stanislav Bydžovský.

Zachován zůstal i vzhled celé budovy, která je kulturní památkou. Změny se odehrály hlavně uvnitř.

Zařízení na výrobu umělého vlnobití funguje dodnes v původní podobě | Foto: Ondřej Vaňura

„Šatnový prostor, který byl vedle původního bazénu, se přemístil do suterénu, aby se získal prostor na atrakce a mohlo tady být vodních ploch víc. V přístavbě je ještě sauna,“ vysvětluje Stanislav Bydžovský.

První plavci, kteří sem přišli před 80 lety, by městské lázně dnes možná ani nepoznali. Zmást by je mohlo nejen propojení se sousedním padesátimetrovým bazénem, ale také lávka, po které se v klidu projdete nad rozbouřenou vodní hladinou. A jiné jsou, co se plavek týče, určitě i módní trendy.

Martin Hromádka, Ondřej Vaňura Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme