Ministr Chalupa v Jeseníku převzal petici za národní park
Jeseníky mají s ohledem na své přírodní kvality šanci stát se národním parkem. Záměr ale musí mít veřejnou podporu obyvatel i samospráv. V Jeseníku to dnes prohlásil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Návrh zahrnuje nejcennější partie pohoří mimo obydlená území, dohromady asi 140 kilometrů čtverečných.
Národní park Jeseníky by mohl vzniknout na čtvrtině území současné chráněné krajinné oblasti. Jde o oblast, kde už dnes platí přísná pravidla.
Na podporu tohoto plánu se před rokem a půl zrodila petice. Její příznivci vidí v národním parku velký přínos - chránil by zdejší unikátní přírodu a zároveň by pomohl v rozvoji zdejšího opomíjeného regionu.
Archy s podpisy 15.500 lidí dnes iniciátor petice Ondřej Bačík předal ministrovi životního prostředí. „Věříme, že tato veřejná objednávka je v dobrých rukou,“ řekl Chalupovi.
Vyhlášení národního parku Jeseníky zatím rezort nepřipravuje. Nejdříve musí vyhodnotit, jaké by měl pro místní obyvatele dopady. Podle ministra ho tady lidé musí chtít.
„Myslím, že jsme na začátku nějakého příběhu, který povede k cíli, který v tuto chvíli neumím definovat. Já bych si moc přál, aby to byl cíl, který bude vycházet z nějakého konsenzu. Nebylo by možné vyhlásit park, pokud by neměl veřejnou podporu, a na druhou stranu není možné ho vyhlásit, pokud nebude mít podporu místních samospráv,“ zdůraznil Chalupa.
Jedním ze signatářů petice je ředitel Lázní Dolní Lipová Radim Hatlapatka. Podle něj národní park přinese nejenom lepší ochranu přírody, ale i možnost získávání dotací. „Teď je správná chvíle si sednout a říct, jak, kdy a za jakých podmínek by národní park vznikl tak, aby vyhovoval všem zainteresovaným stranám,“ vyzývá Hatlapatka.
Proti jsou některé obce, kraje i lesníci
Na dnešním jednání ale byly slyšet i názory oponentů. Proti jsou například lesníci, tedy správci navrženého území. Současná ochrana je podle nich dostatečná. Stejný názor má vedení Olomouckého i Moravskoslezského kraje.
Národní park rezolutně odmítá starosta Rýmařova Petr Klouda: „Je to vyhazování veřejných prostředků. Myslíme, že jakékoliv navýšení se v ochraně neprojeví, představuje to řadu rizik pro hospodaření obcí. Ta rizika jsou přírodní, protože může dojít k experimentování a k takovým věcem, jako jsou na Šumavě. Především se bojíme produkce lesů a návštěvnost by byla kontraproduktivní pro ochranu přírody, která tam teď je.“
Názory zastánců a odpůrců národního parku zastupovali ve Stalo se dnes Radiožurnálu ředitel Lázní Dolní Lipová Radim Hatlapatka a starosta Malé Morávky Ondřej Holub
Také starosta Malé Morávky Ondřej Holub považuje současnou ochranu za dostatečnou. „Jako starosta obce, která je závislá na turistickém ruchu mám obavy, že změnou režimu na národní park by se podmínky daleko zpřísnily. To, že můžeme využívat lokalitu Pradědu jako lyžařské středisko, je deviza, ze které těží celý region Jeseníků,“ argumentuje Holub.
Pro lesníky je největší hrozbou kůrovec. Obávají se, že se bude opakovat situace ze Šumavy. „Okamžitě se změnou režimu v rámci zasahování nebo nezasahování proti kůrovci hrozí problém rozšíření kůrovce, kalamity a následně škody větrem v okolních porostech, které by navazovaly na národní park,“ připustil ředitel Krajského ředitelství LČR v Šumperku Pavel Indra.
Ochranáři přírody ale oponují, že s kůrovcem lze účinně bojovat. Srovnání se Šumavou je podle Ondřeje Bačíka zavádějící:
„Jsou jednoznačné pozitivní příklady a zkušenosti z množství národních parků po celé Evropě, ale i v České republice, které ukazují, jak rozumně řešit problematiku kůrovce a zabránit jeho přemnožení. Velmi často se mluví o Šumavě, ale bohužel se nemluví třeba o Národním parku Krkonoše nebo České Švýcarsko, které existují dlouhá léta a žádný problém s kůrovcem tam není.“
Pokud budou mít samosprávy obcí více informací, mohou svůj postoj změnit. A pokud bude vůle, ministerstvo zahájí vyhlašovací proces. Trvat může tři až čtyři roky.
