Ministr Drobil se na Šumavě seznamuje se situací kolem kůrovce

Ministr životního prostředí Pavel Drobil je dnes na Šumavě. Osobně se chce přímo na místě seznámit s tím, jak to v lesích na jihu republiky vypadá. Jak přiznal v ranním rozhovoru pro Radiožurnál, naposledy viděl šumavské hvozdy jako malé dítě. Vyslechne si také argumenty vedení národního parku a zástupců kraje a obcí v letitém sporu o to, zda se v národním parku mají stromy napadené kůrovcem kácet, nebo ne.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Horské smrčiny se na Šumavě | Foto: Ministerstvo životního prostředí

Ministr Drobil se v obci Strážný nejprve sejde se starosty obcí a zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje. Odpoledne bude jednat s vedením Národního parku Šumava. „My vítáme snahu pana ministra seznámit se s problémy přímo na místě, seznámit se s argumenty všech zainteresovaných stran a potom tyto argumenty vyhodnotit,“ uvedl na Rádiu Česko jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Zároveň zdůraznil, že spory, které se na Šumavě vedou, se netýkají pouze kůrovce, ale také zonace, přípravy plánu péče na příští období i rozvojových plánů obcí. „A týkají se možná i nerespektování zákonů, kvůli kterému podal Jihočeský kraj ústavní žalobu na Národní park Šumava,“ dodal s tím, že věří, že se tato témata podaří s ministrem Drobilem probrat při jeho nynější návštěvě.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problémech Šumavy jsme na Rádiu Česko hovořili s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou. Reportáž o kůrovci v Bavorském NP připravil Lubomír Smatana.

Spekuluje se o tom, zda nový šéf resortu nechá dál ve funkci ředitele Františka Krejčího, který předpokládá, že s ministrem bude mluvit hlavně o dalším směřování péče o lesy. Drobila chce přesvědčit, že svůj úkol plní profesionálně: tedy že kromě třiceti procent lesů, které nechává park bez zásahu, dělá všechno proto, aby šíření kůrovce na Šumavě zastavil.

Svaz obcí Národního parku, který postup správy kritizuje, chce, aby Drobil ustanovil na ministerstvu zmocněnce pro Šumavu. Například jim vadí, že nedostávají kompenzaci za obecní pozemky, které leží na území parku a nemohou s nimi tedy tedy disponovat.

„My jako obce jsme státem okrádáni na dani z nemovitosti. Nemáme ani korunu za pozemky, které jsou v národním parku. Pokud máte takových pozemků až devadesát procent, dokážete si představit, jaká je to nevýhoda oproti ostatním obcím s normálními příjmy,“ postěžoval si starosta Horní Plané a předseda svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka.

V Bavorském NP stojí na kůrovci turistický průmysl

Co se týče zásahu lesa kůrovcem, podle jihočeského hejtmana Zimoly vyjadřuje řada odborníků skepsi ze způsobu hospodaření na Šumavě. „Kdy se ze zdravého lesa absolutní neaktivitou a nezasahováním bohužel v druhých zónách stává les mrtvý. „A ty povídačky o samoobnově lesa, těm už dnes na Šumavě a myslím, že i mimo Šumavu nikdo nevěří,“ řekl Zimola.

Národní park Šumava trápí dětské nemoci, ale ono si to časem sedne. Takto velkoryse hodnotí spory o kůrovce v českém pohraničí zástupci Bavorského národního parku. Tam totiž udělali z kůrovce výnosný turistický byznys a nepochybují o tom, že se jim to vyplácí.

Jan na Rádiu Česko uvedl reportér Lubomír Smatana, právě z kalamitních zón bez zásahu člověka udělal šéf Bavorského národního parku Karl Fridrich Sinner znamenitou atrakci

„Bezzásahovost je skutečně klíčovým prvkem pro ekonomický rozvoj regionu. Samozřejmě, že to má svůj pozitivní význam i pro samotnou přírodu,“řekl Rádiu Česko Sinner..

I v Bavorsku se snaží politici sbírat na kůrovcové kalamitě body, ovšem podle ředitele Sinnera Národní park nikdy neudělil výjimku na kácení v prvních zónách: „Především máme podporu bavorské vlády a protesty obyvatel jsem překonali tak, že jsem jim to stále trpělivě vysvětlovali.“

Lucie Husárová 1, Katarína Brezovská, Václav Sochor, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme