Na českých zahrádkách začínají vznikat malé tabákové plantáže
České zahrádky začíná obsazovat tabák. Cigarety zdražují a s tím roste i počet pěstitelů této exotické rostliny. Žádný postih jim přitom nehrozí. Usušené listy ale musí vykouřit sami. Kšeftování s podomácku vyrobeným tabákem stát netoleruje, hrozí za to vysoké pokuty.
„Při zalévání by se neměla voda lít přímo na kytky, spíš okolo. Ta rostlina si vlhkost vtáhne sama. Pěstování rostlinky nějak obtížné není. Každý, kdo ve škole vypěstoval fazoli v pracovní výchově, je schopen vypěstovat tabák,“ říká pěstitel Stanislav Chromý.
Optimismem hýřící Stanislav žije v rodinném domku v Háji ve Slezsku. Společnost 33letému muži dělají obří rostliny tabáku. Má je všude - v kuchyni, obýváku i v ložnici.
„Začíná to vždycky cenou. Ceny tabákových výrobků rostou, uživatel hledá nějakou alternativu,“ říká Stanislav.
Mladého pěstitele živí počítače. Analytický mozek se projeví i v péči o tabákové rostliny. Přesně míchá zeminu, vodu nechává odstát a pozná se to i při zpracování, když si tabák virginský řeže do své dýmky.
„Řezání musí probíhat při takové vlhkosti, aby se list nedrolil. Čím tenčí je řez, tím je to lepší,“ vysvětluje Stanislav, který na řezání používá žiletku.
„Když tu rostlinku pipláte od sazeničky, tak kouřit listy je úplně něco jiného, než když si jdete koupit do trafiky tabák a potom kouříte ten tabák,“ dodává Stanislav.
„Tabák určitě nemá takovou kvalitu, jako když roste třeba na Kubě, která je tím známá. Ale jsou i některé druhy, které se dají pěstovat u nás,“ říká předseda ostravských zahrádkářů Zdeněk Novotný.
Toho vůbec nepřekvapuje, že se tabák znovu v Česku pěstuje. Vzpomíná, jak to za první republiky mělo velkou tradici a tabák pěstoval i jeho děda.
„Já si vzpomínám, jak jsem jako malý kluk přišel k nim na vesnici, děda měl za stodolou pár takových rostlin, pořádně jsem nevěděl, co to je. Táta mi vysvětlil, že je to tabák. Vím, že za první republiky to bylo běžné. U každé chalupy se pěstoval nějaký ten tabák,“ vzpomíná Novotný.
Sociolog Lubor Hruška se novému trendu nediví. Lidé šetří a hledají si své cesty:
„Já si myslím, že vždycky společnost, a tedy lokální komunity, si najdou cestu, jak se vyrovnat s nepříznivým osudem, ať je to ze strany státu nebo z čehokoli jiného. Samozřejmě rozvoj domácího pěstitelství je velice výrazný a byl tady už od první republiky.“
„Za Rakouska-Uherska, kdy přicházeli průmysloví dělníci do průmyslové Ostravy a měli své zahrádky, své dělnické kolonie, kde si pěstovali zboží a potraviny, aby ušetřili a nemuseli si je kupovat. Tady vidím ten další trend, kdy si v tlaku člověk najde danou cestu, jak přežít,“ dodává Hruška.
Nárůst pěstitelů tabáku v Česku se dá vypozorovat i na diskusních fórech. Ještě před pár lety se tam o tabák zajímalo pár nadšenců, teď už jsou jich desítky.
