Na Letní školu slovanských studií v Brně se sjelo 150 zájemců o studium češtiny

Na 150 cizinců, kteří by rádi mluvili dobře česky, se sjelo do Brna na Letní školu slovanských studií Masarykovy univerzity. Zájemci o češtinu pochází z 37 zemí celého světa, nechybí ani bohemisté z Japonska, Mexika, nebo Kazachstánu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Masarykova univerzita v Brně - Filozofická fakulta

Masarykova univerzita v Brně - Filozofická fakulta | Foto: archiv autora

„To je moje čtvrtá letní škola, byla jsem v Praze, v Poděbradech a už vidím ty rozdíly. Pro mě je výuka tady nejlepší,“ líčí své pohnutky, proč opět přijela do Brna na Letní školu slovanských studií, Felicia Meszarosová z Maďarska.

Češtinou by se v budoucnu chtěla živit. Buď překládat, nebo pracovat ve firmě, která obchoduje s Českou republikou. Podobné plány má i Milan Polovina ze Srbska.

„Začal jsem před čtyřmi lety studovat češtinu. Poslouchal jsem nějaké české kapely a věděl jsem, jak zní ten jazyk, a to mě k tomu nějak přitáhlo. Už jsem přeložil nějaké věci z češtiny do srbštiny a teď se přihlásím na magisterské studium tady v Brně, samozřejmě obor bohemistika, a uvidíme, jak to dopadne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Zuzany Kopuleté z Letní školy slovanských studií v Brně

Ne všichni studenti ale jsou vedeni profesními zájmy, někdy jsou motivem rodinné vztahy. „Například syn se oženil do České republiky a oni se chtějí domluvit s tou rodinou. Takže tu máme i babičky a dědečky, nejstarší náš student má pětasedmdesát let,“ vysvětluje ředitelka Letní školy slovanských studií Eva Rusinková.

Chybí jen studenti z Antarktidy

Na letošní ročník do Brna dorazilo 150 studentů. Jsou mezi nimi zástupci všech kontinentů. „Máme studenty z 37 zemí celého světa. Já vždycky říkám, že už nám chybí jenom Antarktida. Ale v tomto roce máme studenty z Mexika, Japonska, máme tady studentku z Číny, samozřejmě Američany,“ dodává Eva Rusinková.

Na výuce se podílí sedmnáct lektorů, 35 lidí bude přednášet různá témata z oblasti života české společnosti a českého jazyka.

Pro Felicii Meszarosovou z Maďarska jsou na češtině nejsložitější pády, Milanu Polovinovi zase největší problémy působí měkká a tvrdá přídavná jména. „Čeština na rozdíl od jiných slovanských jazyků má ještě tvrdé a měkké deklinace, což srbština vůbec nemá.“

Letní škola slovanských studií v Brně potrvá do 17. srpna.

Zuzana Kopuletá, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme