Liberecký kraj nemá žádnou profesionální potápěčskou záchrannou jednotku. Pomoc proto zajišťují dobrovolní hasiči. Naštěstí nevyjíždějí do terénu často, třeba jen jednou za měsíc, ale přesto zachránili hodně životů. V kondici udržuje potápěče pravidelný trénink.

20:07 29. listopadu 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Cvičení potápěčů právě začalo. Muž v červeném neoprénu mizí pod hladinou liberecké přehrady. Velitel zásahu s ním komunikuje pomocí speciální vysílačky. Další záchranáři se strojí a připravují si výzbroj.

Nabádají mě, ať si jdu potěžkat lahve s kyslíkem. Potápěčskou výstrojí a výzbrojí jsem doslova ani nehnula.

„Někdy vyjíždíme pětkrát, někdy jednou. Teď jsme byli na Povodí nesčetněkrát. Tam se pracovalo hodně. To je prostě individuální. Ale nejsou to výjezdy každý den, je to prostě řádově jednou za měsíc, jednou za tři měsíce, prostě jak kdy,“ říká velitel potápěčů Petr Fatka.

Bruslaře v zimě z vody potápěčští záchranáři podle jeho slov dosud netahali, většinou tahají z vody v létě plavce, kteří předtím požili alkohol.

A mezitím, co si povídáme s velitelem, tvoří se na břehu přehrady hlouček zvědavých pozorovatelů, hlavně dětí. A z vody vylézá první potápěč, ptám se, jaký byl ponor.

„Voda je čistá, na to nejsme tady u nás běžně zvyklí, takže to byl takový pěkný, normální, krátký, rychlý ponor,“ pochvaluje si potápěč.

Voda má podle jeho slov konstantní teplotu, která se nyní pohybuje kolem čtyř stupňů.

Eva Presová, Šárka Škapiková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít