Na Lomnicku zažívají agrární sci-fi. V novém kravíně ve Rváčově krmí krávy robot
Je to deset let, kdy farmu ZEOS v Lomnici nad Popelkou postihla katastrofa. Veterinární testy v jejím syřenovském kravíně odhalily krávu nakaženou BSE, zákeřnou nemocí šílených krav. Kdekdo tehdy věštil kravínu konec, protože 900 krav muselo jít na porážku. Zemědělská firma to ale nevzdala a nyní se může pochlubit novým kravínem v nedalekém Rváčově ve stylu agrárního sci-fi.
„Bylo mi to strašně líto, protože kráva roste pět šest let, tak to myslím, že to je špatně,“ vzpomíná mladá žena z Lomnice nad Popelkou na své pocity před deseti lety, když zaslechla zprávu o tom, že z jejich ZEOSu šly nuceně na jatka stovky krav.
„Myslím si, že to bylo nafouknuté, že potřebovali vyloženě dovážet maso z Evropské unie, tím pádem bylo nepohodlné maso z České republiky,“ spekuluje žena, podle které se navíc lidé báli, že přijdou o práci.
Předseda představenstva ZEOSu Jiří Lacina krčí rameny. Obavy veterinářů z BSE, byť se to už po deseti letech nezdá, byly tehdy obrovské.
„Půl roku před tím, než se to u nás objevilo, zpřísnili naši zákonodárci veterinární zákon tak, že rozšířili časové období pro kontrolu tohoto záchytu, takže kdyby to bylo před půl rokem, tak dopad byl poloviční. V té době se připravovaly zákony pro vstup do unie, a tak jsme neměli možnost nijak jinak postupovat,“ říká Lacina.
Veterináři nikdy nezjistili, jak necelé čtyři roky stará kráva, kterou nekrmili masokostní moučkou, k nemoci šílených krav přišla. ZEOS ale dostal za utracené krávy peníze od státu a pojišťovny a postupně chov obnovoval.
Loni měli na farmě pocit, že ekonomická krize odeznívá, a rozhodli o 60milionové investici. Jejím výsledkem je, že tři stovky krav mají nyní ve Rváčově v moderním kravíně nové bydlo. Krávy tam krmí senáží s mixem kukuřice a dalšími krmnými pochutinami každou hodinu robot. Vypadá jako obří brácha domácího robotického vysavače.
„Jmenuje se JUNO a má za úkol přihrnovat kravám krmení,“ upřesňuje Lacina. Stračeny kromě toho nejsou jako dřív uvázané, chodí mezi mobilními boxy, jak chtějí. Brankami jsou oddělené jen ty, které jsou těsně po otelení a před porodem. Mají tam dokonce lehárnu.
Hudba jako z filmu
„Jsou spokojené, když se mohou kdykoli nažrat, kdykoli si mohou jít lehnout. Vidíte, jak jsou v postýlkách, mají tam matrace, možná ani nemáte takovou v posteli," směje se zootechnik Miloš Kubánek. "Holky si připadají, myslím, jako v ráji,“ žertuje zootechnička Dana Křepelková. Stračeny nejsou podle ní ani ochuzené o výhled do krajiny Českého ráje. „Je to kravín s nejhezčím výhledem v republice,“ dodává.
Krávy si na dojírnu ve stylu agro sci-fi teprve zvykají. Všude je nerez a zase nerez, dojnice se musí přizpůsobit super čisté moderní automatizované technologii. „Ošetřovatel pouze ošetří struk po dojení, aby se tam nedostaly žádné mikroorganismy, a když je kráva vydojená, otevřou se vrátka a kráva jde do stáje,“ upřesňuje Lacina.
Dojírně vévodí rádio a navozuje asociace s oblíbeným českým filmem. „Hudbu tady mají zatím ošetřovatelé. Nevím, jestli Pláničkova metoda z Troškových filmů bude fungovat. V 80. letech si z toho pan Troška dělal srandu, ale v posledních pěti letech vědci dospěli k názoru, že to skutečně ty krávy stimuluje, takže tentokrát to byla sranda, dneska už je to fakt,“ dodává šéf firmy, která zaměstnává 140 lidí a která loni dosáhla výnosů ve výši 245 milionů korun.
