Na ostravských chodnících vyhrála posypová sůl nad škvárou. Podle radních jde o menší zlo

Chůze po zledovatělém chodníku je velmi nebezpečná, jedno nešťastné uklouznutí může zejména starším lidem změnit celý život. Mnohé radnice, které zajišťují zimní údržbu chodníků, proto každým rokem řeší nepříjemné dilema – solit, nebo nesolit? V Ostravě se sice radní rozhodli pro chemii, vnímají to ale jako volbu menšího zla.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruční údržba chodníků ve Vsetíně | Foto: Roman Verner

„My jsme ještě před čtyřmi lety dělali posyp komunikací škvárou, to je ale bohužel na Ostravsku problém, protože tím se zhoršoval dopad na životní prostředí. Škvára je významným zdrojem částic polétavého prachu, obsahuje těžké kovy, obsahuje síru, fosfor,“ vysvětluje místostarosta Ostravy-Poruby Petr Mihálik z ČSSD.

Dodává, že ani sůl není ideální, stěžují si na ni pejskaři, poškozuje obuv a neprospívá zeleni. Lidé se prý přesto rozhodnutí radnice snaží chápat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Místostarosta Ostravy-Poruby Petr Mihálik z ČSSD vysvětluje, proč se radnice rozhodla pro posyp solí

„Námitek máme minimálně vzhledem k tomu, v jaké situaci tady na Ostravsku jsme. Lidé, myslím si, tak jako my volí menší zlo z dvojice zel,“ uvažuje Mihálik.

Že chemický posyp neprospívá přírodě, prokázaly například zkušenosti z Vysočiny. U obce Stáj mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou lesníci zjistili, že častější úhyn stromů přímo souvisí právě se zimním solením. Cestáři teď proto mohou používat pouze drť.

Také v Ostravě volí kvůli ochraně stromů v konkrétních úsecích, kde jsou dřeviny ošetřené speciální technologií, k posypu jen strusku.

Sůl chtějí i v příštích letech

Výhody solení jsou podle místostarosty patrné zejména na jaře, kdy není potřeba likvidovat nánosy škváry. Ještě před čtyřmi lety přitom město při očistě komunikací odklidilo zhruba dva až dva a půl tisíce tun strusky.

„Teď je to významně lepší, protože struska je samozřejmě používána jenom lokálně, více komunikací solíme. A tam dojde k přirozenému oplachu a na těch částech už je potom jenom přirozený prach,“ přibližuje Mihálik.

I přes nespokojenost ekologů Brno nezvažuje zákaz solení silnic ve městě

Číst článek

Na letošní rok radnice naplánovala výběrové řízení na firmu, která se bude o komunikace starat v dalších letech. S náledím by ale město chtělo i dál bojovat pomocí soli.

„Záleží vždycky na konkrétní lokální situaci. V severských zemích jsou oblasti, kde se sůl nepoužívá vůbec. Ideálním možná je používat drť křemíkovou, v podstatě je to jakási frakce kameniva, ale to je v našich poměrech nesmírně drahé, to se používá třeba v alpských zemích,“ uzavírá místostarosta.

Martin Knitl, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme