Na Perštýně v Liberci je místo nákupní galerie stále díra s vodou. Co bude dál, se neví
Už pět let žijí lidé na libereckém Perštýně nad obří stavební jámou. Měla tam stát luxusní pětipodlažní Galerie Liberec s obchody a byty. Úřady ale rozhodly jinak a firma ECE, která plánovala komplex vybudovat, nemohla svůj záměr dokončit. Dokonce se kvůli zmařené investici soudila, arbitráž ale prohrála. Nikdo teď neví, co bude dál.
„Jsem z toho docela nešťastná, víte, já se těšila, že tady bude ten nový obchoďák, že tady budou jezdicí schody a já po nich hezky pojedu,“ stěžuje si důchodkyně Míla Křenková, která bydlí nad stavební jámou.
Protože chodí o holi, má velké problémy se zdoláním perštýnského kopce. Pamatuje ještě dobu, kdy byly na místě kráteru pěkné činžáky. Když firmě nevyšel záměr s obchodním domem, nebylo by podle ní špatné vrátit na Perštýn bydlení.
Lidé na libereckém Perštýně se nemohou dočkat, až pod nimi zmizí propast, pozůstatek neúspěšného pokusu o výstavbu Galerie Liberec. Natáčela tam redaktorka Ivana Bernáthová
„Tady by byly krásné domy,“ vzpomíná. A prý s nádherným výhledem na celý Liberec. Sousedka paní Míly by ale podpořila něco jiného. „Peníze jsou někde v háji, tak aby z toho alespoň udělali park.“
Domy nad pernštýnskou dírou chrání před případným sesuvem do kráteru betonová zeď. „Stejně je ale o strach tam bydlet,“ říká žena, která bydlí ve vedlejším vchodě. „Já bych se bála,“ dodává.
Jednatel firmy ECE Josef Tobek ale tvrdí, že se nikdo bát nemusí. Svah nejprve jistily provizorní kotvy, které stavbaři pravidelně kontrolovali.
„Poté, co zjistili, že náš investiční záměr nebude realizován, tak po dobu dvou let bylo prováděno každý měsíc měření. Dále byl zjištěn trhacími pracemi stav provizorních kotev a v momentě, kdy to bylo nutné, tak byly ty dočasné nahrazeny trvalým řešením, tedy kotvami z nerezu,“ vysvětluje.
Město pozemky neodkoupí
Po tom, co ECE prohrála s Českou republikou arbitráž o jednu miliardu, chce stavební jámu velkou jako panelák prodat. O to, co bude s perštýnským kráterem, na jehož dně je jezírko, se stará i náměstek liberecké primátorky Jiří Šolc ze sdružení Liberec občanům, který už se s Josefem Tobkem setkal.
„Je tam problém v tom, že investor v díře utopil spoustu peněz a už dneska vědí, že prodělají. Ale zároveň vědí, že pozemky město neodkoupí, protože to není v našem zájmu, ani na to nemáme peníze,“ upozorňuje.
„Jen symbiózou a spoluprací můžeme najít buď investora nebo nájemce, který by se toho pozemku ujal a něco smysluplného na něm vybudoval,“ dodává Šolc. Město podle něj může budoucímu majiteli nebo nájemci vyjít vstříc prosazením univerzálního územního plánu.
„Rozhodně si nedovolíme jakkoli předurčit, že tam bude to či ono. Snažíme se, aby se tam dalo postavit takřka cokoliv. Ať už bydlení nebo administrativní budovy a i třeba kombinace obou,“ přibližuje možnosti.
Na Technické univerzitě studenti architektury navrhli řadu zajímavých řešení. Například jedno z nich využívá jezírka, která obklopují moderní domy s terasami.
