Rokycansko je oblast bohatá na lesy. Odjakživa se tu dařilo lesní zvěři. Mezi smrčky se proháněly stovky zajíců, daňků, divočáků a lišek. Ovšem největší zastoupení tu měli, stejně jako v celé republice, srnci a srnky. Právě u nich se ale v posledních dvou letech situace změnila k horšímu a stav srnčí zvěře klesl od té doby například v rokycanských lesích na jednu čtvrtinu původního stavu.

15:42 16. ledna 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Půjdeme ke krmelci, už podle stop je vidět, že ta zvěř tu celkem není. Sníh tu leží od pondělka od večera. Z krmelce je pomalu nebráno, je tu jen pár stop. Nějakých pět šest kusů sem chodí, ale není to, co to bývalo,“ hodnotí stavy srnčí zvěře vedoucí polesí Čilina na Rokycansku Jaroslav Kadlec a vzpomíná na minulost:

„Zvěře bylo podstatně víc, hlavně na kraji lesa, na loukách, na polích. Na zimu se tam zdržovali. Pohromadě bylo deset patnáct kusů. Dneska když vidíme čtyři pět kusů, tak je to vzácnost. Ta zvěř opravdu ubyla.“

Stavy srnčí zvěře ale od roku 2011 klesají v celém Česku. Jednou z příčin je podle jednatele společnosti Lesy města Rokycan Stanislava Sudy zemědělské hospodaření:

„Při sekání luk se poseká značné množství srnčat. Úbytek srnčí zvěře může způsobit i černá zvěř, kdy jsou prasata schopna malá srnčátka sežrat.“

Velký problém pro srnčí zvěř představuje také pěstování řepky olejky ve velkém.

„Řepka je největší problém v zimě, protože zvěř se stáhne do polí, tam žere jenom řepku, potom dostanou průjmy, oslepnou a uhynou. Kdyby bylo vedle seno a proložili to nějakým jádrem, tak přece jen by to takové nebylo. Ale jak jsou vytažení jenom v polích a jsou velké lány jenom řepky, tak ta zvěř tam zůstává,“ vysvětluje hajný Jaroslav Kadlec.

Myslivci se snaží situaci zachraňovat

Naštěstí rokycanští myslivci jen smutně nevzdychají, ale podle Stanislava Sudy se snaží o nápravu:

„Především spolupracujeme se zemědělci, kdy se před sekáním prochází louky s loveckými psy, aby se zvěř vyhnala. Dále značně snižujeme odstřel srny a srnčata nestřílíme vůbec. A z trofejové zvěře můžu říct, že oproti dřívějším letům, kdy se střílelo kolem 20 až 25 srnců v našich lesích, střílíme za loňský rok pouze tři kusy.“

Podle myslivců by také pomohlo zmenšení výměr polí a změna dotační politiky státu v pěstování řepky olejky.

Martina Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít