Na Slezské univerzitě se studenti bouří kvůli výuce jazyků

O výuku na Slezské univerzitě se začalo zajímat ministerstvo školství. Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné zrušila od letního semestru výuku několika cizích jazyků. Studenti protestují proti tomu, že by měli nově za kurzy francouzštiny, ruštiny a španělštiny platit. Přes tisíc z nich už podepsalo petici proti rušení cizích jazyků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studenti v posluchárně | Foto: Jihočeská univerzita

„Když jdu na tuhle školu a mám tady nabídnuté jazyky, přijdu a chci se přihlásit a ono už to není možné bez toho, aby se sdělilo něco předem, že se budou rušit, to mi přijde trošku nespravedlivé vůči studentům,“ říká Aneta, jedna z protestujících studentek. Místo původně vybraného jazyka teď musí chodit na němčinu.

Děkan Bohumil Fiala ale prý musí předměty rušit, protože nemá na výuku dostatek peněz. „Když řeknu, že jsou to úspory v mzdové oblasti a že je potřeba ušetřit, věc je zřejmá,“ tvrdí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nesouhlasy studentů kvůli rušeným předmětům sledují naši reportéři

Univerzita nově nabídne studentům placené jazykové kurzy. Někteří učitelé to ale považují za špatné rozhodnutí, a to hlavně u oborů jako Evropská integrace. Šetří se prý na špatném místě. „Na sport vynakládá fakulta dosti velké prostředky. Vedení by mělo vycházet z rozpočtu a pak by mělo přihlížet k vytíženosti všech zaměstnanců,“ říká jedna z jazykářek.

Škola by podle ní mohla mít kvůli tomu problémy. „Toto by mohlo hraničit dokonce s porušením akreditačních materiálů.“

Tajemník Akreditační komise ministerstva školství Jiří Smrčka připouští, že je postup fakulty problematický. Zasahovat ale komisaři zatím nebudou.

„Je přinejmenším zvláštní, pokud se mění podmínky v průběhu studia. Nebývá to zvykem. Jazyky, stejně jako tělesná výchova, mají charakter spíše podpůrných předmětů, kdy podstatné je splnit povinnost vykonat zkoušku. To, jakým způsobem student získá znalosti, každá škola ošetřuje různě,“ říká tajemník Jiří Smrčka.

Bránit se soudně nemá smysl

Pokud se tedy nejedná přímo o filologické studijní programy, kde jsou jazyky nezbytné, je to podle něj pouze na rozhodnutí fakulty. Stejný názor má i Jiří Nantl z odboru vysokých škol ministerstva školství.

„Pravidlo je, že změny musí sledovat optimální naplňovaní profilu absolventa. Tedy může být sporné, jestli omezení nabídky k tomu směřuje. To už je pro akreditační komisi. Studenti se mohou bránit stížností senátu, k rektorovi nebo k akreditační komisy. Myslím si, že ne přímo soudně,“ říká Jiří Nantl.

Odmítá ale argument vedení fakulty, že by vysoké školy byly dramaticky podfinancované, a musely proto rušit své předměty.

Petra Benešová, Michal Schoffer, mz, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme