Necelá stovka propuštěných vězňů v Karlovarském kraji hledá zaměstnání
Důsledky prezidentské amnestie se nevyhnuly ani Karlovarsku. Na pobočkách úřadu práce se hlásí desítky propuštěných, charitní organizace v kraji hlásí od Nového roku vyšší zájem o jejich služby.
Amnestie prezidenta republiky se v Karlovarském kraji dotkla asi 700 lidí. Nejvíce propuštěných vězňů prošlo branou zařízení v Kynšperku nad Ohří.
Někteří se pomalu vrací zpátky, ale jiní se snaží postavit na vlastní nohy. Jen na úřady práce se v regionu přihlásila necelá stovka amnestovaných.
Největší skupinku tvoří uchazeči se základním vzděláním. „Mají největší zájem o pomocné práce, například v kuchyni, ve stavebnictví, úklidové práce a podobně. Nicméně jsou zde i uchazeči z řad amnestovaných, kteří mají výuční list, ale i středoškolské vzdělání,“ popisuje Petra Dolejšová z karlovarské pobočky.
Pokud odsouzení během pobytu ve vězení pracovali, zákon na ně pohlíží jako na běžného uchazeče o zaměstnání. Mohou tedy kromě dávky mimořádné pomoci ve výši tisíc korun žádat o běžnou podporu v nezaměstnanosti.
Čtyřiapadesátiletý Pavel si odpykával 17 měsíců za neplacení výživného a maření úředního výkonu. Do ukončení pobytu za mřížemi mu před amnestií zbývalo více než půl roku. Nečekané propuštění ho překvapilo. Po ztrátě blízkých neměl kam jít. Vyhledal pomoc v karlovarské Armádě spásy a snaží se najít si práci.
„Musel jsem vyřešit svoji finanční stránku a tak dále, protože nikoho nemám. Moje sestra umřela před Vánoci a mně nezbývalo nic jiného než jít na Armádu spásy. Poohlížím se po práci. Je jedno, jaké, ale hlavně být zaměstnaný. Jelikož je člověku přes 50 let, tak už o něj nemají zájem. Živil jsem se jako řidič z povolání, vyučený jsem jako sklenář, bohužel pro nás práce není,“ říká.
Podobně jsou na tom další amnestovaní. Zvýšený zájem o své služby zaznamenali také v Domě na půli cesty ve Staré Roli, který provozuje Farní Charita.
„Na začátku ledna jsme měli naplněnost asi pět lůžek a teď jsme na jedenácti. Dvě ještě máme volná, ale už máme další zájemce, kteří se hlásí e-mailem nebo i telefonicky. Mají střechu nad hlavou, teplo, mohou si vyprat, ale kromě toho jim naši sociální pracovníci pomáhají se začleněním do života - s vyhledáváním práce, vysílají je i do terénu na úřady práce, za zaměstnavateli, a je pak hodně i na nich, jestli šanci, kterou u nás dostanou, chytí za pačesy,“ vysvětluje Aleš Klůc.
Necelá desítka amnestovaných vyhledává vytápěný stan pro lidi bez domova v Sokolově. Nejméně lidí se zatím obrátilo na Diecézní charitu v Chebu.
