Nejlépe se lidem žije v Plzeňském kraji, nejhůře na Ústecku

Plzeňský kraj je nejlepším místem pro život. Má ale nedostatky v infrastruktuře. Stříbrnou pozici obsadil Královéhradecký kraj, třetí skončila Praha. První ročník průzkumu společnosti Datank hodnotil hlavně životní prostředí, péči o vzdělávání a občanskou společnost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kostel Svatého Bartoloměje na náměstí Republiky v Plzni | Foto: Tomáš Adamec

Plzeňský kraj na medailových pozicích předčil druhý Královéhradecký kraj a třetí Prahu. Česká metropole zaostává hlavně v péči o životní prostředí a bezpečnost ve městě. Kvůli tomu prohrála boj o stříbrnou pozici.

Nejhůř ze všech hodnocených krajů dopadl Ústecký kraj, který v číslech i hodnocení čtrnáctičlenné poroty celkově propadl. Před ním skončily kraje Středočeský a Moravskoslezský.

Ústecko má sice výhodu hospodářské základny a tudíž dobrou infrastrukturu, kraj ale trápí podmínky pracovního trhu a životní prostředí. Analytika Michala Kaderku ze společnosti Datank však překvapilo, že místní obyvatele trápí méně životní prostředí a podmínky práce, ale spíše nízká angažovanost obyvatel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž z Plzně připravila Martina Klímová

„Velký nezájem kandidovat na radnici, nízká volební účast a nízký počet členů, ve srovnání. My jsme sledovali několik organizací nejpočetnějších, jako je Sokol, Junák, dobrovolní hasiči, a vůbec všechny sportovní kluby. Na všech pozicích se Ústecký kraj pohybuje mezi 13. a 14. místem, to znamená, že lidé nejsou příliš angažovaní,“ řekl ve večerních Ozvěnách dne Kaderka.

Plzeňský kraj vyhrál ale pouze v ekologii a péči o životní prostředí. Nejlepších výsledků dosáhl více jak dvojnásobnými investicemi přes společnost CzechInvest v porovnání s ostatními kraji, velkým množstvím dětských hřišť kontrolovaných hygieniky, nízkou dopravní nehodovostí, nízkou produkcí komunálního odpadu a angažovaností místních lidí. Ve vzdělávání exceloval kapacitou mateřských škol.

V kategorii ekologie a životního prostředí dopadla úplně nejhůře bronzová Praha . Vítězný Plzeňský kraj se pak podle bodů nejhůře ze všech krajů stará o rozvoj infrastruktury. Pětina obyvatel nemá vodovod, chybí železnice i silnice.

„Je to asi dané tím, že máme krásnou přírodu. Máme Šumavu, máme Český les, máme i místa, kde je velká zaměstnanost lidí jako je Plzeň. Ta infrastruktura, jsou to obrovské finanční problémy, které kraj se svým rozpočtem asi těžko může řešit. Na to by se měl podívat stát. My neumíme dát 100 milionů do kanalizací, miliardy do silnic. My se snažíme z toho mála, co od státu dostaneme, udělat co nejvíc práce,“ řekl náměstek hejtmana Ivo Grüner.

Kritéria průzkumu stanovila společnost Datank po konzultaci s odborníky, v hodnocení vycházela ze statistik. Svoji roli hrály i hodnotové žebříčky oslovených osobností a členů kolegia, které rozhodovalo o pořadí krajů. Jeho členy byli například kardiochirurg Jan Pirk, ekonom Petr Zahradník nebo olympionik Tomáš Dvořák.

Plzni chybí obchvat

Řidičům stále nejvíc chybí slibovaný obchvat Plzně. Nejvytíženější komunikací ve městě projede každý den až 30 tisíc vozů.

„Jsou tady velké problémy s dopravou, obchvaty měly být udělané už dávno. Jezdí to přes Plzeň a kdyby se s Pattonovým mostem něco stalo, tak je Plzeň zavřená,“ říká jeden z obyvatel.

Nultá etapa okruhu sice už je hotová, dopravní situaci ale neřeší. Se stavbou první etapy se mělo začít už minulý rok. Společný projekt kraje a města se ale zasekl kvůli problémům s výkupy pozemků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem večerních Ozvěn dne byl analytik společnosti Datank Michal Kaderka

„Město nám sdělilo, že ještě nemá dořešený problém přeložky vysokého napětí a to je natolik zásadní, že žádost v současné době není možné plnohodnotně zpracovat. Teoreticky jsme chtěli zahajovat letos na podzim, pokud se vše povede, tak to vidím spíš na jaro příštího roku,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec.

V současné době je projekt připravený a žádost o evropské dotace se bude podávat do konce ledna. V případě úspěchu by mohla stavba západního okruhu začít v průběhu příštího roku a skončit o dva roky později. Dopravu v Plzni ale nevyřeší. Zatím totiž nikdo neví, kde vzít peníze na stavbu druhé etapy v předpokládané hodnotě 2 miliardy korun.

„V současné době probíhají aktivity spojené s vydáváním územního rozhodnutí, pokračuje majetková příprava. Tento úsek je podstatně delší a proto bude i dražší. Bude složitější sehnat na jeho realizaci prostředky,“ upozornil náměstek plzeňského primátora Miloslav Šimák.

Přes tyto a další problémy, které existují i v Plzeňském kraji, se tu většině lidí žije příjemně. Oceňují jak možnost pracovního uplatnění, tak i širokou možnost kulturního vyžití.

Igor Maňour, Martina Klímová, Jan Herget, Nikola Bojčev, Eva Presová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme