Nejprve jen přivýdělek na mateřské, pak se z pěstování bylin stala živnost
Pěstování léčivého kotvičníku brala Štěpánka Janoutová ze Sedlecka na Rokycansku jen jako přivýdělek na mateřské. Začínala s ním na zahradě rodinného domu. Během osmi let se ze záliby stala obživa pro celou rodinu a bylinná farma dokonce zaměstnává další lidi. Jak ale Štěpánka Janoutová přiznává, pěstování náročné byliny vůbec není jednoduché.
„S kotvičníkem jsem se setkala před osmi lety u švagra na zahradě, kde mi ho představil jako zelenou viagru. To mě samozřejmě zaujalo. První rok jsem vypěstovala pouze dva kilogramy, v následujícím roce třicet,“ říká Janoutová.
V té době byla zrovna na mateřské a v domácnosti počítali každou korunu. „Takže jsme ho nabídli k prodeji a ze začátku jsme to vzali jako dobrý přivýdělek. V posledních letech se nám daří vypěstovat dvě stě až dvě stě padesát kilogramů kotvičníku,“ dodává.
Jaké to je, rozhodnout se podnikat v pěstování léčivého kotvičníku, zjišťovala redaktorka Martina Klímová
Štěpánka Janoutová ale přiznává, že pěstování kotvičníku záleží především na počasí. Rostlina, která pochází z jihovýchodní Asie, je totiž značně choulostivá.
„Kotvičník předpěstováváme od dubna, kdy provádíme výsevy. Není vůbec jednoduché ho ze semínka dostat na pole. Semena jsou velice obtížně klíčivá, některá se objeví za tři dny, některá můžou vyklíčit až za šest let,“ popisuje Janoutová.
Žádná dovolená o prázdninách
Rostliny, které se předpěstovávají v uzavřeném prostředí, navíc mohou být často napadány houbovými chorobami. „Takže i když dokážou přepikýrovat deset tisíc rostlin, tak když jich potom na políčko vysadíme šest tisíc, jsme moc rádi. Je to velká dřina,“ doplňuje.
Na pole se sazenice dostanou až v polovině května, kdy už je neohrozí přízemní mrazíky. Ani pak ale nemají mladí farmáři vyhráno a úroda zůstává nejistá. Navíc během letních prázdnin pro ně dovolená kvůli sklizni nepřipadá v úvahu.
„Sklizeň kotvičníku od výsadby probíhá zhruba za šest týdnů, před prázdninami se poprvé ostříhá. Kotvičník se plazí po zemi, má šlahouny dlouhé půl metru až metr. Rostlinku sestříháme na velikost deseti centimetrů. Ona se zahustí a při příznivém počasí naroste opět za čtyři až pět týdnů do velikosti opět půl metru až metr,“ upřesňuje Janoutová.
Stálé vzdělávání
Tato sklizeň probíhá ještě na závěr prázdnin. „S tím, že ho vyndáme i s kořínky. Ty se pak zvlášť suší, jsou také velice léčivé,“ dodává. Své podnikání vzala Štěpánka Janoutová vážně. Coby absolventka vysoké zemědělské školy s praxí hydrobioložky se rozhodla doplnit si vzdělání i v oblasti léčivých bylin.
„Protože zákazníci chtěli i další rostliny, tak mě donutili ke studiu kurzu léčivé rostliny na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, kde jsem si rozšířila obzory, za což jsem strašně ráda. Jinak mám stále po ruce knihy o bylinkách a pořád se musím vzdělávat. Když zákazníci přijedou, tak chodím s nimi a vyprávím o bylinkách a oni jsou strašně nadšení,“ uzavírá Štěpánka Janoutová.
A v exkurzích chce mladá farmářka i nadále pokračovat. V nejbližší době plánuje pravidelné dny otevřených dveří s výkladem o pěstování bylin i jejich využití.
