Některé pěstounské rodiny hledají více místa a pohody na venkově
Řada pěstounských rodin se přesouvá na venkov. Ke stěhování se rozhoduje kvůli možnosti většího prostoru a klidu.
Tříletého Matyáše se zřekla vlastní rodina. Místo ní mu osud nadělil náhradní rodiče, kteří si Matyáše našli v kojeneckém ústavu.
Kromě něj mají ještě vlastní starší dceru a smělé plány, odstěhovali se proto z města na venkov.
Rodina opustila byt 3+1 v městském panelovém domě. Nyní obývá stavení na okraji malé obce Čekov na Chrudimsku.
Poslechněte si reportáž redaktora ČRo Ondřeje Wolfa o pěstounské rodině, která se přestěhovala na venkov
Starou usedlost po prarodičích dávají do pořádku. Těšit se mohou nejen z přírody, která je obklopuje, ale i z dobrých sousedských vztahů.
„Narodila jsem se tady, lidé mi tykají, znají mě jako malou holku,“ vysvětluje Michaela.
Matyáše považují lidé ze vsi podle jejích slov za jejich vlastního, byť se po nějaké době začali zajímat, jaký na něj dostávají příspěvek od státu.
Odysea pěstounství začala u této rodiny před několika lety. „První těhotenství nedopadlo, jak jsme si přáli. Péťa je naše druhé a vymodlené dítě po umělém oplodnění. Pak jsme předpokládali, že další dítě nebude,“ říká bývalá účetní, která je v současné době na rodičovské dovolené.
Nyní jedenáctiletá dcera ale chtěla sourozence a maminka další miminko. A to rozhodlo.
„Víceméně nám sdělili, že adopce je pro nás neprůchodná,“ vypráví hlava rodiny. Úřady je upozornily na dlouhé čekací doby pro adopci a nabídly náhradní řešení, kterým je pěstounství.
Rozmýšlení ale jednouché nebylo, přiznává Láďa. Nakonec se však rozhodli tuto možnost využít a dnes s partnerkou o svém štěstí vůbec nepochybují.
O malého Matěje vlastní rodiče zájem nejeví. Paní Michaela je ale pravý opak a spřádá plány, jak prostorný dům zaplní dalšími dětmi z ústavů.
„Požádali jsme o sourozeneckou skupinu. Předpokládáme, že ještě přijdou dvě až tři děti,“ těší se Michaela.
Její biologická dcera Petra dojíždí do školy a malého Matyáše čeká nástup do školky v sousední vesnici. Mít auto je tady nezbytnost. Michaela s Láďou ale života na vsi nelitují.
