Někteří osmnáctiletí se těší na volby víc než na první pivo, je jich ale pořád menšina

Podle sociologů většina mladých lidí opět nepřijde k volbám. Myslí si, že stejně nic nezmění. Politické strany s tímto faktem pracují a na nejmladší voliče tak ani necílí. V začarovaném kruhu se nachází i Vysočina, kde je právě teď otevřených několik set volebních místností.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve sportovní hale TJ Auto Škoda v Mladé Boleslavi je 6 volebních okrsků

Ve sportovní hale TJ Auto Škoda v Mladé Boleslavi je 6 volebních okrsků | Foto: Radek Duchoň

„Mám takový názor, že i když zvolím toho nebo onoho, tak to dopadne stejně. Všichni slibují hory doly, ale pro nás, pro mladé, se stejně nic nezmění,“ vysvětluje jednadvacetiletá kosmetička Dita.

Letos jde Dita k volbám podruhé v životě, ale jenom kvůli tomu, že se bojí reakce rodičů. „Taťka je prostě přísný. Chce, abychom chodili volit. Chce, abychom se měli dobře, až budeme starší,“ prozrazuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportérka Kristina Lamperová zjišťovala, proč mladí lidé nechodí k volebním urnám

Podle Dity nikdo nemyslí na to, co bude za několik let. Spousta jejích přátel nemá práci a někteří museli přerušit vysokou školu, protože nemají na školné.

„Mají někdy pocit, že strany nereflektují jejich zájmy, mají pocit, že se tady nikdo nekouká na tvorbu nových pracovních míst, na školskou reformu, třeba proti zavedení školného,“ potvrzuje Ditin názor socioložka Daniela Gawrecká.

Kosmetička Dita se přiklání k názoru, že volit nemá smysl také proto, že mladí jsou v menšině a starší občané, kteří pravidelně volí své oblíbené kandidáty, je vždycky přehlasují.

„Když půjde 20 lidí, tak to stejně ničemu nepomůže, to by musela být masová reakce. Kdyby přišla skupina třiceti procent mladých lidí s tím, že jde volit, tak jdu s nimi.“

S většinovým názorem mladých voličů nesouhlasí dvaadvacetiletý student vysoké školy Tomáš.

„Zaprvé si myslím, že je z čeho vybírat, a zadruhé, i kdyby nás bylo sebeméně, tak to význam má. Není to o počtech, i ta malá část populace může svůj názor prosadit, pokud se semkne a k volbám prostě jde,“ myslí si.

K volbám dřív než na pivo

Sociologové také uvádí několik faktorů, které ovlivňují lidi už od dětství, například jestli se v rodině chodilo volit, nebo ne.

„S rodinou to asi nesouvisí. Já se na volby těšil od šestnácti sedmnácti let. Skoro jsem se na ně těšil víc než na první pivo,“ odmítá stanovisko sociologů student Tomáš.

Kristina Lamperová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme