Německá ambasáda v Praze se otevřela pro veřejnost
Opravdu málokdy se otevřou dveře cizí ambasády úplně všem lidem, kteří chtějí vstoupit. Německé velvyslanectví v Praze se dnes veřejnosti otevřelo teprve podruhé za celou svoji téměř čtyřicetiletou existenci. Do budovy historického Lobkovického paláce vešel spolu s ostatními návštěvníky i reportér Českého rozhlasu Pavel Polák.
„Jsme na balkóně, kterému tady na ambasádě říkáme Genscherův balkón. Tady řekl náš tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher uprchlíkům, kteří byli na zahradě a čekali na cestu ke svobodě, že cesta je otevřená,“ provází návštěvníky tiskový atašé ambasády Ulrich Ernst.
Velvyslanectví pozvalo asi všechny organizace, které působí v česko-německém kontextu. „O to jsme se také snažili, ukázat celou škálu organizací, které se soustřeďují na česko-německé otázky. Kulturní nadace, školy, obchodní zastoupení, politické nadace a tak dále,“ říká německý velvyslanec v Praze Johannes Haindl.
Organizace se návštěvníkům prezentují, stánek zde má mimo jiné i společnost Collegium Bohemicum. „Collegium Bohemicum je obecně prospěšná společnost se sídlem v Ústí nad Labem. Pracujeme na česko-německém porozumění, připravujeme stálou expozici k dějinám Němců v českých zemích,“ vysvětluje Thomas Allermann.
Návštěvnost je v Lobkovickém paláci a v jeho zahradě hojná. „Ve škole máme němčinu a můžeme si udělat Deutschsprachdiplom, a tak naše učitelka němčiny řekla, že bychom sem mohli jít, že to bude dobrý,“ vysvětluje studentka důvod své přítomnosti. Uvažuje o studiu v Německu – Německo je podle ní nejbližší cizina a němčina jí je blízká.
Další studentka jako důvod uvádí zájem o budovu: „Je to určitě mimořádná příležitost vidět Lobkovický palác, který téměř není přístupný pro veřejnost, i zahradu.“
O Lobkovickém paláci, ve kterém sídlí německá ambasáda od roku 1973, se mluví i v jiných souvislostech. Německo má o něj zájem – chce ho koupit a vyměnit za jiné nemovitosti v Berlíně.
„Velvyslanectví je místem setkávání. Podle mě ztělesňuje tento dům, Lobkovický palác, tuto myšlenku nejvíce. V roce 1989 se stal symbolem pádu železné opony,“ říká velvyslanec Johannes Haindl.
Poukazuje na události, kdy odsud v září 1989 směly odjet na západ tisíce východních Němců. „Tato budova je součástí Prahy, ale i pro nás je významná. Je to součást naší společné historie,“ dodává.
