Nemít internet znamená vrátit se k papíru a tužce, upozorňují knihovníci
Doby, kdy se knihy půjčovaly s tužkou a žádankou v ruce, jsou dávno pryč, dnes stačí žádaný titul objednat jedním kliknutím z pohodlí domova. Tedy pokud knihovnám i nadále zůstane internet. Třeba v Cholticích na Pardubicku mají čtenáři s internetem spojenou každou návštěvu obecní knihovny a tamní knihovnice na něj nedají dopustit.
„V dnešní době rušit někde internet je veliká škoda, protože nemá každý soukromně přístup. Myslím, že to je takové spojení se světem a vůbec s literaturou a všemi možnostmi se něco dozvědět.“
Tak reaguje na zprávu o rušení internetu starší žena, která pravidelně dochází do malé, ale docela slušně zásobené choltické knihovny pro knížky a časopisy.
Veřejný internet tady slouží všem, o prázdninách pak hlavně dětem a studentům. „Když sem třeba přijedou studenti k babičce, ta internet nemá, tak se chodí dívat na poštu a vyřizují si, co potřebují,“ říká knihovnice Zdeňka Houfová.
Na tom by se snad nic měnit nemělo, tedy pokud financování veřejné služby převezme na svá bedra městys Choltice. Ten má ale pod sebou dalších šest obecních knihoven v blízkém okolí, například ve Svinčanech, Veselí či Turkovicích.
Pokud tady internetové připojení nebude, čekají choltickou spádovou knihovnu problémy. „Když by internet nešel, tak by nešlo i půjčovat a zase by to bylo postaru - katalogy a lístečky,“ upozorňuje Zdeňka Houfová.
Knihovníci si oddechli, připojení k internetu jim nadále bude platit stát
Číst článek
Z hlediska moderního knihovnictví by to znamenalo krok zpátky. Myslí si to také ředitelka pardubické krajské knihovny Radomíra Kodetová.
„Tyto knihovny by nesplňovaly podmínky zákona k evidenci knihoven, to znamená, že by musely být vyřazeny z registru. My léta pracujeme na tom, abychom vytvořili regionální katalogy, automatizujeme knihovní systémy a před internet se knížky v knihovnách půjčují, evidují se, zpracovávají se,“ vysvětluje ředitelka možné dopady.
V případě zrušení internetu by obecním knihovnám hrozily i existenční problémy. „Tam, kde byla možnost, obce pomohly a snažily se je připojit samy. Nicméně existuje dva a půl tisíce knihoven, kde opravdu není šance nějakým jiným náhradním řešením tento problém vyřešit,“ uzavírá Radomíra Kodetová.
