Nezaměstnanost v Libereckém kraji je třetí měsíc na 8,1 procenta. Počet volných míst se zvýšil
Míra nezaměstnanosti v Česku se v září zvýšila na 7,6 procenta ze srpnových 7,5 procenta. Uvedlo to dnes ministerstvo práce a sociálních věcí. V Libereckém kraji je už třetí měsíc stejná, 8,1 procenta. Celkem je počet lidí bez práce v kraji bezmála 25 tisíc. Úřady práce teď mají v nabídce více pracovních míst, zájem je o šičky, nástrojaře, strojírenské dělníky, prodavače nebo odborné lektory.
Počet nezaměstnaných žen se v Libereckém kraji oproti srpnu nezměnil, u mužů se mírně zvýšil. Mezi nezaměstnané nikdy nepatřila Marie Jůvová, která do libereckého družstva pro chemickou výrobu Severochema nastoupila před 42 lety a u pásu, po kterém rolují krabičky s tradičním podpalovačem PE-PO nebo přípravkem na čištění oken Iron, je i dnes, v době, kdy už je v důchodu.
„Vlastně holce byl rok, tak jsem tu od jednasedmdesátého roku. Tu práci jsem našla přes bývalou sousedku,“ vzpomíná svěže vypadající žena, která nastoupila do Severochemy v době normalizace.
Příběh ženy, která nikdy nebyla nezaměstnaná, natáčela redaktorka Ivana Bernathová
Tehdy to podle ní vypadalo o mnoho hůř. „Protože tu bylo hodně ruční práce. Vlastně se všechno dělalo mechanicky. Stáčení, páskování kartonů. To jako málokdo si dovede představit,“ říká.
Připomíná, že za socialismu se toho udělalo za směnu mnohem méně než teď. „Dělalo se třeba škrobu šest palet v pěti lidech a teď se dělá dvacet ve čtyřech lidech,“ vypočítává.
Kolem paní Marie se za více než 40 let vystřídaly spousty kolegů a kolegyň. Nováčkům prý ráda poradí, ale tvrdí, že si na to musí přijít každý sám.
„Protože každý máme jiný styl práce. Oni se musí podle toho, jak jsou zruční, se k tomu postavit sami. Jestli má snahu dělat, jestli si chce udržet práci. To je jedno k druhému, dnes, když je ta nezaměstnanost velká, tak je to těžké,“ dodává žena,která chce v Severochemě oslavit ještě 45 let práce a pak začít konečně odpočívat.
Obchodní ředitel Roman Oberer by byl rád, kdyby takoví pracanti jako paní Marie v družstvu zůstali co nejdéle. „Přestože máme sezónní výrobu, tak nevyužíváme sezónních zaměstnanců, které bychom v době špičky nabrali a potom je zase propustili, když je té práce míň. Řešíme to tak, že bereme bývalé kmenové zaměstnance, kteří jsou už třeba v důchodu nebo z jiných důvodů odešli, ale jsou třeba bez práce, tak tady mají příležitost si tady přivydělat. A pro nás je to zase výhoda, že ty lidi známe a nemusí se zaučovat,“ vysvětluje.
Ředitel Severochemy Roman Hrnčíř připomíná, jaké profese se v družstvu uplatní. „Od technických profesí, které jsou pro nás nejdůležitější, chemika, technologa, po pozici vývojáře. Potom jsou tu práce dělnické a samozřejmě jako v každé fabrice máme ekonomy, obchodníky,“ dodává šéf družstva.
To jako jedno z mála v Libereckém kraji přežilo transformaci ekonomiky v 90. letech a hospodářskou krizi. Díky novým výrobkům, jako je teď třeba přípravek proti řádění sprejerů, takzvanému antigrafitti, má před sebou i slušnou budoucnost.
